Co nám rodiče dali do vínku aneb Na které dědičné choroby si dávat pozor?
Lidé se často obávají nemocí nebo zdravotních stavů, které se vyskytují opakovaně v jejich rodině. Někdy je tento strach neopodstatněný, v některých případech však mohou mít jejich potíže skutečně dědičný podklad. Které a jak se jim vyhnout?
Nevyřčené obavy mohou působit tak velký stres a úzkost, že mohou v konečném důsledku dokonce natropit více škod než samotná dědičnost. Ačkoliv některé nemoci skutečně mohou kolovat v rodinách, jejich včasné odhalení může výrazně minimalizovat, a někdy i zcela eliminovat jejich budoucí dopady. Důležitým faktorem pro jejich rozvoj je také věk, v němž příbuzný chorobou trpěl: Platí, že čím mladší byl, tím vyšší pravděpodobností nemoci jste zatíženi. Která onemocnění patří mezi ta, na něž byste si měli dávat pozor?
Rakovina: Jen málo druhů představuje skutečné riziko pro příbuzné
Co se týče strachu, který u lidí způsobuje, umísťuje se rakovina na vrcholu seznamu nemocí, které můžete „zdědit“. Ve skutečnosti ale jen málo druhů tohoto zákeřného onemocnění představuje pro příbuzné skutečné riziko. Výjimkou je rakovina prsu a vaječníku, která bývá dědičná, pokud ještě před menopauzou zasáhla vaši maminku, sestru, tetu nebo babičku. V takovém případě se doporučuje zahájit pravidelný screening prsů mamografem a ultrazvukové vyšetření vaječníků ještě před 45. rokem vašeho věku.
Nejedná se jen o druhy rakoviny typické pro ženské pohlaví. Stejně tak můžete onemocnět dědičně rakovinou tlustého střeva či prostaty. Pokud si vyslechl tuto diagnózu váš bratr, tatínek nebo strýc dříve, než dosáhli 40 nebo 50 let, je dobré začít od 30 let docházet na pravidelné kontroly a vyvarovat se ve stravování a životním stylu prohřešků, o nichž je už nyní známo, že vznik rakoviny podporují, jako jsou karcinogeny v potravinách, nedostatek pohybu, chronický stres a mnoho dalších.
Čtěte také: Mladých lidí s rakovinou tlustého střeva přibývá
Choroby srdce a cév: Pravidelné kontroly u lékaře a správná životospráva pomohou
I když při vzniku cévní mozkové příhody a nemocí srdce hraje dědičnost určitou roli, k celkovému riziku přispívá i mnoho dalších faktorů, včetně nezdravého životního stylu – kouření, tučné a sladké stravy a nedostatku pohybu. Pokud máte dědičně zvýšený krevní tlak nebo hladinu cholesterolu (jedná se o onemocnění známé jako familiární hypercholesterolémie), měli byste kromě pravidelných kontrol u praktického lékaře obzvláště pečlivě dbát na dodržování stravovacích doporučení, pravidelný denní režim s dostatkem pohybové aktivity vytrvalostního charakteru a dostatkem spánku.
„Geneticky podmíněné změny obvykle vyžadují i farmakologickou podporu v podobě užívání medikamentů snižujících krevní tlak, hladinu krevních tuků nebo srážlivost krevních destiček. Mnoho lidí však efektivitu léků přeceňuje a mylně se domnívá, že jejich užívání je ochrání při polehávání u televize a pojídání bůčků a klobás,“ dodala profesorka Hana Matějovská Kubešová, přednostka Interní kliniky, geriatrie a praktického lékařství Fakultní nemocnice v Brně.
Řídnutí kostí: Dědičná zátěž, kterou lze snadno zjistit
Předčasný úbytek kostní hmoty také patří mezi onemocnění, která se předávají z generace na generaci. Vlivem ubývání estrogenu jím trpí především ženy po menopauze, nevyhýbá se ale ani mužům. Podstatným zjištěním, známým teprve v posledních desetiletích, je fakt, že zásobu kostní hmoty si každý z nás vytváří do 30. roku věku. „Čím nižší zásobu si vytvoříme, tím dříve se při věkem danému úbytku kostní hmoty dostanou naše kosti do stavu křehkosti, tedy osteoporózy,“ vysvětlila profesorka Matějovská Kubešová a pokračovala: „Přitom zásobu kostní hmoty si v dnešní době dostupné kvalitní stravy můžeme vytvořit zcela jednoduše, a to pravidelným zatěžováním kostí pohybem. Na druhé straně je pohyb právě to, co dospívajícím a mladým dospělým chybí v dnešní, počítačové době nejvíce.“
Po dosažení 40 let se můžete objednat na vyšetření hustoty kostí, pomocí kterého snadno zjistíte, jak na tom s úbytkem kostní hmoty jste.
Nemoci očí: Včasný záchyt je zásadní
Šedý zákal (katarakta), zelený zákal (glaukom) a onemocnění sítnice zvané makulární degenerace jsou jedněmi z nejčastějších důvodů ztráty zraku. Většinou se objevují u starších osob a včasné zachycení jejich případné dědičnosti může mít zásadní vliv na jejich následné dopady. Pokud se jedno z těchto onemocnění vyskytlo ve vaší rodině, navštivte očního lékaře a dohodněte se s ním na dalším postupu. Preventivním opatřením se mohou stát pravidelné kontroly v předem stanovených intervalech.
Artritida: Predispozici lez ovlivnit životním stylem
Artritida je bolestivé kloubní onemocnění, které má mnoho typů. Dna, revmatoidní artritida nebo ankylozující spondylitida mohou souviset s dědičnými predispozicemi. „Nositel této predispozice může ovlivnit svým životním stylem a zejména stravovacími návyky nástup dny, tedy onemocnění způsobeného vysokou hladinou kyseliny močové v krvi. Tato kyselina se v těle objevuje jako produkt odbourávání buněčných jader, tedy po konzumaci masa mladých zvířat, vnitřností, vývarů a dalších velmi koncentrovaných druhů stravy,“ vysvětlila profesorka Matějovská Kubešová.
Demence: Onemocnění, které se dědí vzácně
V jistých vzácných případech je riziko některých typů demence, jako je Alzheimerova choroba, částečně dědičné – respektive závisí na výskytu určitých genů a jejich mutací. Ve většině případů je ale výskyt tohoto degeneračního onemocnění mozku tzv. sporadický, a s dědičnost tedy nesouvisí. „Obecně lze říci, že v těch rodinách, kde se Alzheimerova demence objevuje v časném věku okolo 40–50 let, je podíl dědičnosti vyšší,“ upřesnila profesorka Matějovská Kubešová. Časná diagnostika a časné zavedení léčby dovedou průběh demence významně zpomalit.
Cévní potíže: Pravidelné kontroly jsou nutné
Pokud někdo z vaší rodiny v minulosti trpěl na komplikace zvýšené krevní srážlivosti, jako je hluboká žilní trombóza nebo plicní embolie, nebo trpí například na křečové žíly, je důležité, abyste to prodiskutovali se svým lékařem a docházeli k němu na pravidelné kontroly. Cévní abnormality totiž mohou být dědičné, o čemž se lze přesvědčit poměrně jednoduchým krevním testem.
Profesorka Matějovská Kubešová ale uvedla, že i při prokázané dědičné poruše krevní srážlivosti lze vést normální život bez větších omezení, ale s dodržováním některých důležitých pravidel. „Jedno z nejdůležitějších pravidel je nedopustit dehydrataci – zahuštění organismu – zachováním pravidelného příjmu tekutin. Další pravidlem je předejít utlačení cévních stěn například nesprávným sezením s překříženýma nohama. Důležité je také podporovat krevní oběh pravidelným pohybem a procvičováním, zejména svalů dolních končetin při dlouhém sezení,“ vyjmenovala a dodala: „Kombinaci zahuštění organismu, ovlivnění krevního průtoku a zhmoždění cévní stěny označil již v 19. století Wirchow jako triádu podporující vznik žilní trombózy s nebezpečím plicní embolie.“
Cukrovka: Případným komplikacím se jde vyhnout
V riziku cukrovky hraje velkou roli životní styl. Určité procento ale zaujímá i dědičnost a cukrovku vám do vínku skutečně mohou dát příbuzní. Pokud měl někdo ve vaší rodině cukrovku, měli byste pamatovat na to, že čím dříve zavedete patřičné úpravy stravy, případně přijmete další léčebná opatření, tím více se můžete v budoucnu vyhnout případným komplikacím. Pokud váš blízký příbuzný trpěl cukrovkou 2. typu, může se to u vás projevit např. těhotenskou cukrovkou.
Menstruační problémy: Řekněte svému gynekologovi, co víte
Ne všechny potíže spojené s menstruací se přenášejí z matky na dceru, ale tendence k jejímu bolestivému průběhu, endometrióze nebo polycystickým vaječníkům může z hlediska dědičnosti existovat. Pokud víte, že vaše matka či babička takovými potížemi trpěla, zpravte o tom svého gynekologa.
Autoimunitní choroby: Vždy je dobré se poradit
Poslední velká skupina (autoimunitní nemoci) zahrnuje stavy, jako je lupénka, potíže se štítnou žlázou a celiakie. Právě tato onemocnění mají tendence k výskytu se v rodinných kruzích. Pokud se některé z nich u některého příbuzného objevilo, poraďte se o vhodném postupu se svým praktickým lékařem.
Panika není namístě
Zjistili jste po přečtení seznamu, že některé z onemocnění (nebo dokonce některá) se ve vaší rodině opravdu vyskytuje (nebo vyskytlo)? Nepropadejte panice a mějte na paměti, že rodinná historie je jen jedním dílkem skládačky. Důležité je pochopit své riziko a v případě potřeby omezit rizikové faktory, případně zavést patřičná preventivní opatření.
(kahá)
Zdroje:
https://www.mda.org/disease/how-are-genetic-diseases-inherited
Rozhovor s Hanou Matějovskou Kubešovou
