Cévní mozková příhoda

Cévní mozková příhoda (CMP) je časté onemocnění, postihující mozkovou tkáň. Příčinou je bud nedostatek krve nebo naopak krvácení do mozku či mozkových obalů. V obou případech dojde k poškození mozkové tkáně. Postižení projeví různými druhy příznaků. Příznaky se mohou v čase různě měnit a vyvíjet.

Jak k tomu dojde

Bez mozku nelze žít. Jako celek je tedy mozek nenahraditelný. Poškození té které mozkové oblasti má za následek specifický druh postižení. Mozek může být poškozen nedostatečným prokrvením, což je takzvaná ischemická cévní mozková příhoda nebo přímo krvácením z mozkové tepny, tzv. hemorrhagická CMP . Složitá situace nastává, pokud dojde ke krvácení do mozkových obalů, tzv. subarachnoidálnímu krvácení. Přímým účinkem volné krve dojde přes biochemickou kaskádu ke zmenšení průsvitu i vzdálených cév a výsledkem je nedokrvení i vzdálených oblastí mozku.

Vznik cévní mozkové příhody může, ale nemusí být doprovázen bezvědomím. V případě bezvědomí Vás sanita odveze do nemocnice, kde lékař podle Vašeho stavu učiní předběžný diagnostický závěr a podnikne potřebné kroky.

Sami nebo známým zavolejte ambulanci v případě, pokud se vyskytnou bolesti hlavy, zvracení, malátnost, motání hlavy, potíže s řečí, zrakem, sluchem či brnění nebo horší pohyblivost poloviny těla.

Jak to poznám

Příznaky cévní mozkové příhody se mohou vyskytovat současně nebo izolovaně. Úkolem lékaře je příznaky rozpoznat, správně zařadit, zahájit a udržet léčbu.

Mezi subjektivní příznaky řadíme bolest hlavy, motání hlavy, náhlou a přechodnou ztrátou zraku, zvláště na jednom oku. Může se vyskytnout i celková nevůle, brnění těla či končetin a pocit snížené citlivosti na končetinách. Subjektivními je nazýváme proto, že jsou vnímatelné pouze postiženým. Mezi objektivní příznaky patří bezvědomí či poruchy vědomí, zvracení, nepravidelný pohyb očí, pokleslý koutek, zhoršení řeči, výslovnosti, porozumění a vyjadřování, pokles či slabost končetin. Objektivními je nazýváme proto, že je vnímá a vidí i okolí.

Co Vás čeká u lékaře

Každému diagnostickému závěru předchází nejprve správný odběr anamnézy, osobních dat a ostatních údajů, ze kterých je možno vycházet. Následuje laboratorní a přístrojové vyšetření.

Mezi lékaři se traduje výrok: “Dobře odebraná anamnéza je půl diagnózy.“ Zbytek zajistí laboratorní a ostatní vyšetření. Jedinou výjimkou jsou stavy zhoršeného vědomí nebo bezvědomí, kdy se na zdraví rodičů a potomků logicky neptáme. Lékař se tedy bude ptát, připravte se na to.

V případě, že vnímáte příjezd do nemocnice a kontakt s lékařem, můžete být překvapeni otázkami, které jsou zdánlivě nesouvisející s potížemi. Nedivme se, tyto a podobné otázky patří k standardnímu odběru anamnézy a leckdy jsou to informace velmi podstatné.

Tedy kromě údajů o zdraví rodičů, sourozenců a dětí se bude lékař ptát na prodělaná onemocnění, operace, úrazy, alergie. V souvislosti s cévní mozkovou příhodou jsou velmi důležité otázky zaměřené na Váš životní styl, návyky (kouření, alkohol) a pracovní zařazení.

Připravte si seznam léků , které užíváte. I na to se Vás lékař zeptá. Po získání těchto všeobecných údajů přijdou specifické otázky ohledně Vašich současných potíží.

Objektivní vyšetření slouží k posouzení stavu Vašeho centrálního nervového systému. Lékař Vám položí několik jednoduchých otázek (například jaké je roční období) a potom Vás vyzve k provedení několika jednoduchých příkazů. Například předpažíte ruce dlaněmi vzhůru, dáte si špičku prstu na špičku nosu a podobně.

Z anamnézy a objektivního vyšetření lékař udělá závěr a rozhodne, jaké laboratorní vyšetření doplní. Dále se snaží odhadnout míru a dynamiku chorobného procesu.

Vyšetření

Kromě již zmíněného lékařského vyšetření podstoupíte laboratorní a další diagnostické metody založené na přístrojové technice. Většina z nich je nenáročná, pacienta výrazně neomezuje, výsledky jsou často známy bezprostředně.

Laboratorní vyšetření

Odběr krve a moči je naprosto standardním úkonem, pokud lékař zahájí jakékoliv vyšetřování. Rozhodně to není zbytečné, jak byste si mohli myslet. Jedním ze základních vyšetření je stanovení hladiny krevního cukru. Zvýšená, ale zejména snížená hladina mohou imitovat příznaky CMP.

CT a MRI

Provedení CT nebo MRI je standardním vyšetřovacím postupem u CMP. Lékaře zvláště zajímá rozlišení druhu mozkové příhody, protože léčba se u krvácení a nedostatku krve pro tkáň liší. K rozlišení mezi ischemií a krvácením slouží zejména vyšetření počítačovou tomografií (CT).

Ultrazvukové vyšetření krčních cév

Toto vyšetření lékařům ukazuje průtok krčními cévami. Zúžený průsvit cév má za následek snížený průtok krve v postižené oblasti mozku. Po vyčerpání rezervního průtoku s ostatních mozkových cév dojde ke snížené dodávce kyslíku a cukru a tím k CMP.

Ostatní vyšetření

V přesně definovaných případech je na místě angiografie, což je přesné zobrazení cév či elektrofyziologická vyšetření, jako je EEG nebo vyšetření evokované potenciály. Obecně řečeno mozková tkáň reaguje na poškození otokem. Po příhodě vidíme okrsek zcela zničené mozkové tkáně, který má v těsném sousedství kousek tkáně zůstávající v otoku. Tkáň v otoku ponechaná sama sobě by byla také „na odpis“, protože zničená mozková tkáň a to ať krvácením nebo ischemií je nenávratně ztracena. Léčba se tedy zaměřuje na záchranu tkáně postižené otokem. Cílem terapie je zastavení a zmenšení otoku, zabránění nové příhodě a léčba komplikací.

V akutním stavu bezprostředně po příhodě se jedná o stabilizaci životních funkcí. Je nutno postarat se o přísun energie do mozku. Poté se přistupuje k řešení příčiny. V přístupu ke krvácení do mozkové tkáně, krvácení do mozkových obalů a ischemii je rozdíl.

Subarachnoidální krvácení se vždy operuje a jsou na místě léky zabraňující cévním spasmům (viz výše).

Hemorrhagická CMP se operuje někdy, podle lokalizace krvácení a dalších proměnných, vždy se podávají léky sloužící ke zmenšení otoku tkáně.

Ischemická CMP se operuje velmi zřídka, pouze v případě jinak nezvládnutelného otoku mozku. Podávané léky slouží ke zmenšení otoku tkáně a ke stabilizaci krevních vlastností, zejména viskozity krve. Ischemie může být způsobena zmenšením průsvitu krkavic, v tomto případě je namístě odložená chirurgická terapie, sloužící ke zvětšení průsvitu cév.

Ihned po odstranění nebezpečí ztráty života začíná rehabilitace. Rehabilitační cvičení je pak celoživotní náplní postiženého. Zahrnuje jak trénink mozkových (paměť trénují neuropsychologové), tak řečových (logopedi) a motorických funkcí (rehabilitační pracovníci).

Pacienti s cévní mozkovou příhodou mají často různá přidružená onemocnění (cukrovku, vysoký krevní tlak, vyšší hladiny tělesných tuků), a proto ani na léčbu těchto potíží nesmíme zapomenout.

Životní styl

Pravidelná lékařská a rehabilitační péče by měla být dnes samozřejmostí. Nezapomínejme na přidružená onemocnění (cukrovka, srdíčko, vysoký tlak Při pravidelné a celoživotní rehabilitaci může malé zlepšení v některých funkcích nastoupit i po letech.