Život leváků: Lepší multitasking, ale častější nespavost

Každý desátý člověk používá levou ruku jako dominantní. A dokonce 1 % lidí dokáže používat obě ruce stejně kvalitně. Zajímavostí je, že u některých zdravotní diagnóz převažují leváci a u jiných nemocí byl naopak zaznamenaný nižší výskyt.

Nestíháte? přečtěte si nejdůležitější body článku

• Leváci jsou častěji zasaženi nespavostí, alergiemi či astmatem. Výhodu mají ve sportu, snažší adaptovatelnosti nebo multitaskingu.
• Skrytý levák může být kdokoliv, kdo si zvykl na používání většiny nástrojů pro praváky.
• V současnosti se už zcela ustupuje od přeučování laterality. Nucení do praváctví může přinést např. nečitelný rukopis, horší orientaci v prostoru nebo vyšší míru stresu.

—

Častější alergie, méně artritidy

Leváci obecně zvládají lépe více věcí najednou, tzv. multitasking, což je dáno rychlejším propojením mezi hemisférami. Levák se snadněji naučí dělat úkony pravou rukou než pravák levou a to v případě, že ze zdravotních důvodů dojde k vyřazení činnosti levé ruky, např. po úrazu nebo mozkové mrtvici.

Leváci jsou více náchylní k hněvu, protože zpracovávají emoce poněkud jinak než praváci. Také častěji trpí nespavostí, jsou náchylnější k alergiím a průduškovému astmatu. Leváctví se frekventovaněji vyskytuje u neurovývojových a psychiatrických stavů, včetně mentálního postižení, autismu a schizofrenie.

Naopak u leváků se méně než u praváků vyskytují zánětlivá postižení kloubů (artritidy) a mají menší předpoklad k tvorbě žaludečních vředů. Výhodu být levákem pocítí např. při sportu (box, tenis..), kdy soupeři jsou spíše zvyklí hrát s praváky a mohou být tak zaskočeni reakcí leváků. Také jim jde dobře psaní na počítači, kde se písmena rozkládají po celé klávesnici.

Moje dítě je nejspíš levák

Během života se leváci setkávají s celou řadou komplikací, protože spousta věcí denní potřeby je koncipovaná primárně pro praváky – typicky zapínání knoflíků na košili, používání kliky u dveří apod. Dospělí jedinci jsou na tyto situace už adaptovaní, problém mohou mít děti mladšího věku.

Děti batolecího a předškolního věku často střídají ruce při činnostech, postupně hledají a zjišťují, která ruka je pro ně šikovnější a obratnější. Všímejme si, kterou ruku více používá při kreslení, otevírání dveří, čištění zubů, při jídle. U dětí před zahájením povinné školní docházky bývá pravo/levorukost většinou už jasně daná.

Dítě potřebuje volnost, aby se samo rozhodlo, kterou rukou vezme lžíci či pastelku. Jeho přirozenou lateralitu je vždy třeba respektovat – tedy nic nepřeučovat, nenutit do používání pravé ruky, jak tomu bylo dříve. Při přeučování dochází k porušení jeho přirozeného vývoje. Právě přeučení leváci se potýkají s celou řadou potíží.

Jak poznat přeučeného leváka?

• má nečitelný rukopis,
• obtížněji se orientuje v prostoru,
• mívá neurotické potíže,
• pociťuje vyšší stresovou zátěž.

Co když jsem skrytý levák?

Skrytý levák je člověk, který by byl geneticky levákem, není přeučený, nebyl nucen k dominantnímu používání pravé ruky. Jako dítě okoukal od praváků, jak se které činnosti provádějí, sám se jim přizpůsobil a bez jakéhokoliv nátlaku přiklonil k životu praváka.

Většina skrytých leváků je pohybově obratnější v používání levé ruky, lépe vládnou jemnou motorikou. Levou ruku nepoužívají pouze jako pomocnou. Skryté leváctví může odhalit jedinec sám, případně specialista z oboru logopedie, pedagogiky či neurologie. U dětí zkoušku laterality provádějí pracovníci pedagogicko-psychologických poradnách, psychologové, speciální pedagogové.

Proč někdo píše levou?

Z výzkumů vyplývá, že lateralita (tedy přednostní užívání pravé či levé ruky) je daná už v době před narozením. Můžou za to tzv. geny pro asymetrii, uložené v lidské DNA. Jedná se o geny z podobné skupiny, které rozhodují i o umístění orgánů na jednu stranu těla (např. srdce vlevo, játra vpravo). U jednovaječných dvojčat bývá jedno pravoruké a druhé levoruké. Překvapivé je, že šimpanzi používají pravou a levou ruku zhruba ve stejném poměru.

Výzkumy kosterních pozůstatků pravěkých lidí ukazují, že už od dob pravěku se poměr leváků a praváků v populaci prakticky nemění, tedy 1:10. Proč ale praváci tvoří majoritní většinu není úplně jasné. Je velmi pravděpodobné, že existuje spojitost mezi lateralitou a vývojem lidské řeči – centra řeči jsou v naprosté většině případů umístěna v levé hemisféře, která ovlivňuje zkříženě pravou stranu těla.

V minulosti bývali leváci často stigmatizovaní. Ve starověké Číně bylo leváctví považováno za známku zla, v antickém Římě muži v legiích byli nuceni používat dominantně pravou ruku. Ve středověku byli leváci považováni za čaroděje a často upalováni. I v naší nedávné historii byli ve školách leváci přeučováni na praváky. V arabských zemích je dodnes levá ruka považovaná za nečistou.

Umělecky nebo vědecky zaměřený?

Historické dogma považuje obecně levou mozkovou hemisféru spíše za „vědeckou“ a pravou za „uměleckou“. Levá hemisféra je dominantní téměř pro všechny praváky. Nutno ale podotknout, že i zhruba tři čtvrtiny leváků má dominantní taktéž levou mozkovou hemisféru.

Stručně popsáno, levá hemisféra řídí pohyby na pravé polovině těla, nachází se zde centra řeči. V pravé hemisféře převládá zpracování a vnímání složitých zrakových a sluchových podnětů a zvláště těch, které mají emotivní složku.

Ve velikosti či hmotnosti mozku nejsou mezi praváky a leváky rozdíly. Ze studií magnetické rezonance vyšly jisté odlišnosti v symetrii či tloušťce některých okrsků mozkové kůry.