Zdaleka ne každá bolest hlavy je migréna

Tenzní bolesti hlavy nemusí být nutně migrénou

Tenzní bolesti hlavy jsou v naší populaci velice časté. Migréna s nimi může být spojena, ale tenzní bolest hlavy neznamená nutně migrénu. Projevují se jako tupá bolest střední intenzity umístěná na obou stranách hlavy. Trvání bolestí je různé, většinou od 30 minut do několika hodin. Bolest se nezhoršuje fyzickou aktivitou, jako je tomu u migrény, a jen zřídka donutí nemocného zůstat na lůžku. Není doprovázena nevolností a zvracením, ojediněle k ní bývá přidružena světloplachost.

Stejně jako migréna i tenzní bolest hlavy však může mít své spouštěče. Patří k nim například nedostatek tekutin, nekvalitní spánek, hladovění, vadné držení těla (zejména krční páteře) nebo špatně korigovaná oční vada. Změna životního stylu a snaha vyvarovat se známých spouštěčů má v prevenci tenzních bolestí nezastupitelnou roli. V jejich léčbě se osvědčily běžně používané léky proti bolesti.

Klastrové bolesti hlavy – vzácné, ale závažné

Klastrové bolesti hlavy se vyskytují asi šestkrát více u mužů, nápadně více u kuřáků. Jedná se o těžkou jednostrannou bolest pálivého charakteru, nejčastěji v oblasti kolem očí nebo za nimi. Záchvaty bolesti se objevují 6–12 týdnů často několikrát denně a trvají obvykle okolo patnácti minut. Jejich doprovodnými příznaky jsou zarudnutí celé poloviny obličeje, otok víčka, začervenalá oční spojivka, slzení a výtok z nosu.

Jak tedy vypadá typická migréna?

Migréna je chronické onemocnění, kterým v České republice trpí přibližně jeden milion lidí. V dospělém věku jsou jím dvakrát více postiženy ženy než muži. Její první záchvat se může objevit již v dětství. Migréna může být částečně i dědičným onemocněním a není výjimkou, když postihuje více členů jedné rodiny napříč různými generacemi.

Migrenózní záchvat je charakterizovaný atakou urputné pulzující bolesti, zpravidla na jedné straně hlavy. Jejími doprovodnými příznaky bývají nevolnost, zvracení, celková slabost a snížená tolerance světla (fotofobie) a zvuků (fonofobie). Někteří lidé mohou mít při atace migrény i dvojité vidění, pocit otupělých končetin, mravenčení či poruchu řeči.

Vlastní záchvat migrény trvá řádově několik hodin až dnů. Po jeho odeznění dochází sice k pocitu úlevy, ale organismus migrenika je celkově vyčerpaný. Zhruba 20 % lidí trpících migrénou má před její atakou takzvanou auru, která se projevuje nejčastěji zrakovými fenomény – rozostřeným viděním, výpadky zorného pole nebo záblesky či jiskření před očima.

Často se hovoří o spouštěčích migrény, z těch nejčastějších je třeba zmínit stres, nedostatek spánku, hormonální změny (např. menstruace), nadměrný hluk, alkohol, hladovění nebo nedostatek tekutin.

Co na migrénu platí?

Zásada „klid, ticho, temno a správně zvolená léčba“ je zlatým standardem pro zkrocení migrény. Časté ataky (až několikrát za měsíc) jsou velmi vyčerpávající, v některých případech mohou až znemožnit každodenní normální fungování migrenika a u takových pacientů se doporučuje zahájit dlouhodobou léčbu. Novinkou poslední doby je biologická léčba migrény.

Neexistuje sice univerzální návod, jak migréně předejít, u každého nemocného na ni platí něco jiného. Mezi nejčastěji doporučovaná režimová opatření např. patří:

• pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu,
• duševní hygiena,
• relaxace,
• pozitivní myšlení,
• dostatečný spánek,
• vhodná životospráva – pitný režim (alespoň 2 litry tekutin za den), vyvážená strava, omezení příjmu alkoholu a dalších nevhodných potravin.

Pokud máte po přečtení tohoto článku podezření, že migrénou skutečně trpíte, rozhodně se s tím svěřte svému praktickému lékaři, který vás případně pošle na další vyšetření k neurologovi.

(herm)

Zdroje:

https://www.medicalnewstoday.com/articles/320767#primary-headaches