Syfilis - podmínkou úspěchu léčby je včasná diagnóza
Syfilis, lues, příjice, „francouzská nemoc“, je pohlavně přenosná choroba. Postihuje muže i ženy. Typicky probíhá v několika navazujících stádiích. Projevuje se tvrdým nebolestivým vřídkem na genitáliích, později přináší řadu komplikací.
Co jste možná netušili...
Podle jedné z nejrozšířenějších teorií byla syfylis zanesena do Evropy až koncem 15. století. Námořníci Kryštofa Kolumba měli nemoc přivézt z nového kontinentu. První popsaná evropská epidemie skutečně proběhla v roce 1495 v okolí italské Neapole. Propukla v řadách francouzské armády, do kterých se nechalo naverbovat i několik bývalých Kolumbových námořníků.
Archeologické nálezy z poslední doby však ukazují, že syfilis mohla v Evropě řádit již o několik staletí dříve. Kosterní pozůstatky nalezené v augustiniánském klášteře v anglickém Kingstonu, někdejším špitále a také pohřebišti „zatracených duší“ nesou známky pokročilých stádií syfilidy. Nejstarší nálezy přitom pocházejí již ze 13. a 14. století. Historie syfilis však sahá ještě hlouběji. Podle některých výkladů se s popisem jejích příznaků můžeme setkat již v samotné bibli.
Díky vzniku první popsané epidemie se pro syfilis vžilo označení „francouzská nemoc“. Není bez zajímavosti, že různé národy se na původce choroby dívaly velmi odlišně. Italové ji označovali jako „španělskou nemoc“, Francouzi jí říkali „nemoc italská“, Rusové „polská“ a Arabové jednoznačně „nemoc Křesťanů“. Dnešní název pochází z poloviny 16. století od italského lékaře Girolamo Fracastrota. Inspiroval se jménem pastevce z jedné z básní Leonarda da Vinci.
Syfilidou kromě milionů „obyčejných“ lidí trpěla i celá řada významných historických osobností a umělců. K nejznámějším patřil např. Vincent van Gogh, Paul Gaugin nebo Friedrich Nietzsche.
Jak vzniká...
Původcem onemocnění je bakterie Treponema pallidum. K přenosu obvykle dochází při vaginálním, análním nebo orálním pohlavním styku s nakaženou osobou. Bakterie vstupují do organismu drobnými rankami na sliznicích pohlavních orgánů, konečníku nebo úst. Dalším způsobem nákazy je přenos infekce z nemocné matky na plod. Vzniká vrozená syfilis má jiné projevy než získaná.
Po vstupu do organismu se Treponemy dostávají lymfatickými cestami do uzlin a poté do krevního oběhu. Krevním řečištěm se dále šíří do orgánů vzdálených od místa vstupu infekce.
Jak se projevuje syfilis
Onemocnění probíhá v několika na sebe navazujících stádiích. Přibližně 3 týdny od nákazy se v okolí místa vstupu infekce (nejčastěji na pohlavních orgánech) objeví tvrdý nebolestivý hrbolek, který se rychle mění ve vřed. Současně s jeho vznikem zduří lymfatické uzliny v tříslech. Ani vřed obvykle nebolí a do několika týdnů sám, i bez léčby zmizí. Stádium tvrdého vředu se označuje jako primární.
Projevy druhého stádia se objevují zhruba za dalších 6 až 12 týdnů. Po celou předchozí dobu se bakterie nepozorovaně šířily po těle a množily se. Svoji přítomnost mohou oznámit celou řadou různých projevů. K typickým příznakům patří zduření lymfatických uzlin a červená kožní vyrážka postihující celé tělo i končetiny včetně dlaní a plosek nohou. V kožních záhybech mohou vznikat rozpadlé vřídky - condylomata lata. Ke kožním projevům se přidávají celkové příznaky v podobě bolesti hlavy a horečky. Po několika měsících obtíže opět samy vymizí. U části nemocných však již ve druhém stádiu syfilis dochází k postižení jater, ledvin, mozkových plen, očí, kostí nebo kloubů. Druhé stádium představuje nejvyšší riziko přenosu infekce na další osobu.
Třetí stádium syfilis nastupuje po několika měsících nebo dokonce letech od posledních obtíží. Charakterizuje ho vznik tzv. gummat. Jsou to tvrdé hrboly v kůži a ve sliznicích. Tato ložiska zánětu se mohou rozpadat a vředovatět. Kromě viditelných míst se mohou gummata vyskytovat i v kostech a v tělesných orgánech. K nejzávažnějším projevům pokročilé syfilis patří postižení nervového a kardiovaskulárního systému.
Vrozená syfilis se projevuje poruchou vývoje zubů, lebky a kostí. Kromě znetvořeného obličeje je nápadným znakem zvětšením jater a sleziny, vyrážka a krvácení do kůže. Při postižení nervového systému trpí nemocné děti slepotou a hluchotou. Napadené kosti výrazně bolí a neumožňují pohyb.
Jak se potvrdí...
Prvním krokem při vyšetření je odběr podrobné anamnézy se zaměřením na časový vývoj obtíží nemocného. Důležitý je údaj o rizikovém chování (střídání partnerů, nechráněný pohlavní styk) v minulosti. Přitom je nutné si uvědomit, že díky pozdnímu nástupu projevů třetího stádia mohlo k infekci dojít i před několika lety. Následuje fyzikální vyšetření s určením rozsahu postižení.
Přítomnost baktérií lze přímo zjistit pomocí mikroskopu. Vyšetřuje se stěr z kožních vředů. Treponemy ale nemusí být tímto způsobem zachytitelné. Také jejich laboratorní kultivace je obtížná. Suverénní diagnostickou metodou pro syfilis prto je průkaz protilátek proti Treponemám v krvi nemocného.
Postižení srdce nebo nervového systému prokáže některá se zobrazovacích metod (ultrazvuk, CT, MR) a neurologické vyšetření.
Jak se léčí...
Cílem léčby je rychlé potlačení infekce a prevence rozvoje komplikací. Základem je podávání antibiotik. Nejčastějším lékem je penicilin. Při alergii na penicilinová antibiotika může lékař zvolit některý s náhradních preparátů.
Délka léčby se liší podle délky trvání choroby. Antibiotika se obvykle užívají po dobu 2 až 3 týdnů. Současně s nemocným musí být vyšetřeni a přeléčeni i všichni jeho sexuální partneři. Léčbu vždy předepisuje a řídí pouze lékař.
Co dál...
V současnosti lze syfilis pomocí antibiotik dobře léčit. Nutnou podmínkou úspěchu ale je včasná diagnóza a zahájení odpovídající terapie. Neléčená infekce může způsobit nevratné poškození mozku, nervů, kostí, kloubů a tělesných orgánů. V nejtěžších případech způsobuje úmrtí nemocného.
K postižení nervového systému dochází pomalu. Po několika letech se objeví porucha citlivosti a nervových reflexů. Současně se mění osobnost nemocného. Je možné u něj pozorovat manicko depresivní chování s postupným rozvojem syfilitické demence. Konečným stádiem syfilitického poškození nervového systému je tzv. tabes dorsalis. Nemocný ztrácí citlivost na bolest, má těkavé pohyby, trpí poruchou chůze a samovolným unikáním stolice a moči.
Postižení kardiovaskulárního systému se projeví zánětem srdce, vznikem výdutí aorty a nedomykavosti aortální chlopně. Nemocný je ohrožen na životě vykrvácením při prasknutí výduti nebo rozvojem infarktu přetěžovaného srdce.
Jak se tomu všemu vyhnout...
Nejúčinnějším bojem proti syfilis je prevence. Spočívá ve zodpovědném sexuálním chování. Hlavní podmínkou je omezení počtu sexuálních partnerů. Riziko získání pohlavní choroby narůstá geometricky s počtem milostných dobrodružství. Jediným spolehlivým prostředkem k zabránění přenosu Treponem je kondom. Rozhodně by jej měli používat všichni, kteří nemají stálého sexuálního partnera.
Neléčená syfilis může vést k nevratnému poškození srdce a nervového systému. V nejtěžších případech končí úmrtím nemocného. Při jakýchkoli pochybnostech nebo přímém podezření na infekci je vhodné bez otálení navštívit lékaře.
