Riziko mrtvice je u lidí s arytmií obrovské. Často o ní nevědí
Cévní mozková příhoda je třetí nejčastější příčinou úmrtí na světě, v České republice ji každý rok prodělá na 40 tisíc lidí. Často je způsobena krevními sraženinami, jež v důsledku arytmie vznikají v srdci a následně putují krevním řečištěm ze srdce do mozku. Mnohem vyšší riziko mrtvice je tak u pacientů s fibrilací síní, jednou z nejčastějších poruch srdečního rytmu v naší populaci. Rizika zmírňují léky na ředění krve, moderní léčbu však užívá jenom zlomek pacientů.
S diagnózou fibrilace síní, která má na svědomí 20 % případů cévních mozkových příhod, u nás žije asi půl milionu lidí a každým rokem jich více než 11 tisíc přibude. Tato srdeční arytmie se objevuje hlavně u lidí ve vyšším věku, a to častěji u žen. Mezi nejčastější příznaky onemocnění patří nepravidelné, rychlé bušení srdce, svíravý pocit na hrudi či únava.
Lidé bohužel riziko fibrilace síní často podceňují. „Podle průzkumů až 40 % nemocných v Evropě o své diagnóze ani neví a 20 % lidí s diagnózou v Česku pak nemá žádnou léčbu. Je přitom doslova životně důležité, aby lidé s příznaky navštívili svého lékaře a následně dodržovali případnou léčbu. Navíc čím bude léčba jednodušší a nebude vyžadovat časté kontroly u lékaře, tím lépe. Ukázala to pandemie, kdy se pacienti buď k lékaři báli jít kvůli nákaze, nebo byl jejich lékař pouze na telefonu,“ vysvětluje PhDr. Ivana Plechatá, ředitelka organizace Průvodce pacienta, která na rizika upozorňuje prostřednictvím projektu Rychlé srdce.
Moderní léky užívá jen necelá čtvrtina pacientů s fibrilací síní
V prevenci cévní mozkové příhody způsobené fibrilací síní pacientům pomáhá tzv. antikoagulační léčba, která snižuje srážlivost krve a zabraňuje vzniku sraženin. Tradiční léky ovšem od pacientů vyžadují přísnou dietu a minimálně jednou měsíčně testování srážlivosti krve (Quickův test) kvůli případné úpravě dávkování léčiv. Podle odborníků jsou moderní léky (tzv. NOAC) účinnější a bezpečnější než ty tradiční a díky nim se snižuje výskyt mrtvic. Přesto je užívá pouze 24 % pacientů s diagnózou fibrilace síní.
Největší překážkou většího rozšíření moderních léčiv je fakt, že je lékaři nemohou předepsat svým pacientům rovnou, ale až v „druhé linii“. To znamená, že přicházejí na řadu až ve chvíli, kdy nevyhovují léky tradiční. „V současné době musí pacient absolvovat nejdříve léčbu tradičními léky na ředění krve. Až když ji nelze udržet nebo jinak nevyhovuje, můžeme předepsat NOAC. V tuto chvíli je pro nás klíčové dostat léky mezi co nejvíce lidí, ale obávám se, že debata o uvolňování preskripčních omezení se kvůli ekonomickým důsledkům pandemie může výrazně zpomalit,“ objasňuje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti. Podle něj jsou tyto moderní léky například v Německu běžně dostupné a již téměř vytlačily tradiční léčiva.
Rozšíření moderní léčby zatím brání absence dohody o úhradě mezi zdravotními pojišťovnami, Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a výrobci léků, tedy farmaceutickými firmami. Pacienti, kteří neprošli léčbou tradičními léky, tedy moderní léčiva užívat mohou, ale museli by si je hradit sami.
(jez)
Zdroj:
Tisková konference Průvodce pacienta, z. ú., a tisková zpráva z 23. 6. 2020
