Riziko infarktu prozradí vápník v cévách!
Američtí vědci objevili dalšího činitele, pomocí kterého dokážou mnohem lépe odhadnout, jakou má člověk naději, že ho postihne některé ze srdečních onemocnění. Nemoci jako infarkt nebo angina pectoris jsou způsobeny ucpáním cév. Do tepen, které vyživují srdce, se ukládají tuky a jiné látky a céva se tak zužuje, až se může se ucpat úplně.
Američtí vědci objevili dalšího činitele, pomocí kterého dokážou mnohem lépe odhadnout, jakou má člověk naději, že ho postihne některé ze srdečních onemocnění.
Nemoci jako infarkt nebo angina pectoris jsou způsobeny ucpáním cév. Do tepen, které vyživují srdce, se ukládají tuky a jiné látky a céva se tak zužuje, až se může se ucpat úplně. Do této nejdříve měkké „zátky“ se po čase začne usazovat i vápník a zátka tak zatvrdne. Při ucpání tepny neproudí k srdci krev, srdce nemá živiny a nemůže pracovat. Výsledkem je bolest na hrudi – angina pectoris nebo srdeční infarkt.
Jaká je šance infarktu?
Doposud bylo známo několik faktorů, které zvyšují šanci onemocněním srdce. Takovými faktory jsou věk nad 50 let, mužské pohlaví, rodinný výskyt, kouření, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, cukrovka a obezita. K nim vědci nyní přiřadili další důležitý ukazatel: měření množství vápníku v cévách.
Vápník tepnám nesvědčí
Aby mohlo být vyřčeno nebezpečí onemocnění srdce, musí odborníci přesně určit množství vápníku v cévě, tzv. koronární vápníkové skóre. To se určuje pomocí počítačové tomografie, tedy tzv. CT. Pomocí tohoto vyšetření se zjistí, kolik vápníku je v tepně nahromaděno. Potom se výsledek zhodnotí společně s dalšími rizikovými faktory a lékař dokáže určit riziko vzniku srdečního onemocnění.
7 000 tisíc pacientů v rukou vědců
Aby se potvrdilo, že vápník v tepnách je hrozbou pro srdce, bylo sledováno 7 000 pacientů. Lidé byli zkoumáni 8 let. Na začátku výzkumu byli zdraví, bez nemoci srdce. Vědci u nich pomocí rizikových faktorů určili, jaké mají riziko vzniku onemocnění srdce. Potom čekali, jak se bude stav pacientů vyvíjet a zda potvrdí jejich domněnky.
Dva „modely nebezpečí“
Lidi, kteří se výzkumu zúčastnili, vědci rozdělili do dvou skupin. U první skupiny se jako nebezpečí pro srdce zohledňovaly jen „původní“ rizikové faktory, ve druhé skupině původní společně s množstvím vápníku v cévě. Vědci pomocí zjištěných znaků určili nebezpečí pro každého pacienta. Výsledky byly pro vědce velmi povzbuzující. Dokázali, že jejich názor byl správný. Ve skupině, kde se stanovovalo množství vápníku v tepnách, byli „předpovědi“ mnohem přesnější než v první skupině.
Tento způsob určení rizika onemocnění srdce se zatím běžně neprovádí. Vědci se ale budou snažit udělat všechno pro to, aby se určování množství vápníku v srdečních tepnách stalo tak běžným jako určování „starých“ rizikových faktorů.
(syna)
