Rizika prostředí pro rozvoj alergického astmatu

Výskyt respiračních alergií v průmyslově vyspělých zemích v posledních
desetiletích narůstá. Změna genetického vybavení je během takto
krátkého časového úseku velmi nepravděpodobná, ta by vyžadovala několik generací. Pozornost se proto upíná na změny životního prostředí a
životního stylu.

Znečištěné ovzduší pomáhá rozvoji astmatu

V posledních dekádách tak roste zájem o studium vlivu znečištění životního prostředí na lidské zdraví. Urbanizace krajiny a stále rostoucí znečištění ovzduší zplodinami automobilové dopravy zcela jistě zvyšují počet respiračních onemocnění. Je prokázáno, že vyšší koncentrace ozonu, oxidů dusíku a síry a prachu provokují u pacientů s astmatem záchvaty.

Kdo je nejvíce ohrožen

Dlouhodobý negativní vliv znečištění ovzduší na rozvoj nebo zhoršení alergie a astmatu a respiračních onemocnění vůbec dokazuje mimo jiné i vyšší výskyt respiračních onemocnění u lidí žijících v blízkosti frekventovaných dopravních cest. Zplodiny poškozují ale nejen sliznice dýchacího traktu. Narušují také pylová zrna, modifikují jejich povrch a způsobují uvolnění dalších alergenů z jejich nitra. Poškozená sliznice respiračního traktu je pro alergeny propustnější, a tak dochází k snadnější senzibilizaci.

Klimatické vlivy

Změny klimatu v souvislosti s globálním oteplováním s sebou přinášejí také méně obvyklé klimatické jevy, jako jsou vichřice, bouřky či prudké změny teploty, které rovněž negativně působí jak na člověka, tak na koncentraci alergenů a škodlivin v ovzduší. Při bouřce například pylová zrna vlivem osmotického šoku uvolní malé částečky velikosti okolo 5 μm, které mohou být vdechnuty rovnou do průdušinek. Do ovzduší jsou jich během bouřky a po ní uvolňována velká kvanta. V mnoha zemích v minulosti došlo k masovému výskytu „bouřkového astmatu“, kdy na bouři reagovali dokonce i pacienti, kteří nikdy předtím astmatický záchvat neměli.

Závěrem

Znečištění ovzduší ovlivňuje nejen přímo makroorganismus (tedy člověka), ale jak vidno z předchozího textu, celou přírodu včetně rostlin. Kombinace těchto jevů potom vede ke zvýšené alergizaci, a tak dochází k postupnému nárůstu alergických onemocnění.

(van)

Zdroj: D‘Amato G, a spol. Clin Exp Allergy 2005;35.