Prevence je základ i při léčbě migrény

Podle Světové zdravotnické organizace je migréna třetí nejčastější a šestou nejvíce handikepující chorobou na světě. I to ukazuje na důležitost správné léčby tohoto onemocnění. Někteří lidé si vystačí s tzv. akutní léčbou, která pomáhá k okamžitému zmírnění jejích příznaků (běžnými léky proti bolesti, triptany apod.). Časté a hojné užívání těchto medikamentů však může vést k dalším obtížím, paradoxně včetně bolestí hlavy. Proto u lidí, kteří mají větší počet migrenózních záchvatů, je vhodná tzv. preventivní či profylaktická léčba, která snižuje nutnost užívání akutní léčby.

Epizodická versus chronická migréna

Pro zvolení vhodné léčby je důležité rozlišit, zda trpíte tzv. epizodickou nebo chronickou migrénou. O epizodickou migrénu se jedná, v případě, že jste:

• zažili více než pět záchvatů migrény,
• v měsíci máte méně než 15 dní s bolestí hlavy.

Pro chronickou migrénu naopak platí, že:

• jste zažili více než pět záchvatů migrény,
• v měsíci je více než 15 dní s bolestmi hlavy, z toho osm dní trpíte bolestí charakteru migrény – to vše opakovaně po dobu více než tří měsíců.

V České republice postihuje migréna přibližně milión lidí, z toho 170–200 tisíc z nich trpí častou epizodickou a chronickou migrénou. Do chronické formy přejde onemocnění každoročně asi u 2,5 % nemocných.

Založte si migrenózní deník

Pro zvolení správné léčby je také důležité vést si „migrenózní deník“. Jedná se o tabulku, kterou si můžete buď stáhnout, nebo sami vyrobit. Představit si ji můžete jako malý kalendář, do kterého si zaznamenáváte dny s bolestí hlavy. Vždy je třeba specifikovat, zda šlo o migrénu bez aury, s aurou, auru bez migrenózní bolesti či o tenzní bolest hlavy. Do tabulky také zaznamenáváte typ a množství užitých akutních léků pro zmírnění bolesti. Ženy doplňují i údaj o případné menstruaci.

Preventivní léčba – může pomoci i vám?

Na rozdíl od akutní léčby ta preventivní (profylaktická) slouží ke snížení frekvence záchvatů migrény. Ovlivňuje také jejich intenzitu a dobu trvání. Do profylaktické terapie nepatří jen léky, ale i úpravy denního režimu a aktivní vyhýbání se možným spouštěčům migrenózního záchvatu. Tato opatření jsou vhodná pro každého bez ohledu na typ migrény.

Užívání specifických léčivých přípravků je vyhrazeno jen pro ty, kterým migréna významně zasahuje do kvality života. Profylaktickou léčbu by měli užívat lidé:

• u nichž migréna výrazně omezuje jejich denní aktivity,
• s vysokou frekvencí záchvatů – minimálně se čtyřmi středně těžkými až těžkými záchvaty migrény za měsíc,
• s dlouhotrvajícími záchvaty migrény,
• s vysokým rizikem přechodu epizodické formy onemocnění do chronické,
• s rizikem rozvoje lékově navozené bolesti hlavy (z nadužívání akutní léčby),
• u kterých je neefektivní akutní léčba, má nežádoucí účinky nebo je jim přímo kontraindikovaná,
• s rizikem rozvoje vzácných typů migrén s trvalým neurologickým postižením.

Z průzkumu EUROLIGHT vyplývá, že zhruba dvě třetiny lidí s epizodickou a tři čtvrtiny s chronickou migrénou jsou limitovány ve svých životních aktivitách. Ukázalo se, že ačkoliv kritéria pro preventivní léčbu splňuje 53 % migreniků, užívá ji pouze 12 % z nich.

Necílená a cílená preventivní léčba

Preventivní léčba migrény byla dlouhou dobu pouze nespecifická – tedy necílená. V rámci necílené terapie se využívají léky původně vyvinuté k jiným účelům (k léčbě deprese, epilepsie, vysokého krevního tlaku apod.). U lidí, kteří na tuto terapii nereagují, je však nově možné přejít na tzv. cílenou léčbu, která je vyvinuta přímo na léčbu migrény a cílí na receptory bolesti. Od února letošního roku je cílená (biologická) léčba migrény hrazena zdravotními pojišťovnami.

(dos)

Zdroje:

https://emedicine.medscape.com/article/1142556-treatment#showall

Kol. autorů. Remedia neurologie. Medical Tribune: Praha, 2019.