Prebiotika: fungují jako prevence alergie u dětí?
Celosvětově přibývá počet dětí narozených s vysokým rizikem alergie, atopického ekzému či potravinových intolerancí.
Je to dáno i skutečností, že samotní rodiče novorozenců jsou alergici a genetická zátěž zde hraje velkou roli. Vědci nyní zkoumají, zda by některé látky dokázaly riziko vzniku přecitlivělosti omezit.
Strava pro nejmenší
Bezesporu největším přínosem pro zdraví kojence je mateřské mléko. V něm dostává od matky nejen živiny, ale i ochranné látky (čili protilátky) a jiné potřebné doplňky, například minerály či vitamíny. Ne vždy ale žena může kojit a pak vyvstává problém – jaká náhražka za mateřské mléko je ideální? Obecně se pro riziková miminka doporučují hypoalergenní mléka, ovšem raději se poraďte se svým pediatrem.
Prebiotika a probiotika
Někdy jsou do kojenecké výživy přidávány v naději, že by mohly pomoci zabránit rozvoji alergií a potravinové intolerance, také umělé doplňky. Jako příklad můžeme uvést tzv. prebiotika. Nejedná se však o bakterie (často nazývané přátelské) jako v případě probiotik. Prebiotika jsou látky, které tělo nestráví a dostanou se do střev neporušené. Tam stimulují rozvoj přátelských bakterií a pomáhají tak udržovat zdravou rovnováhu ve střevě.
Kojení vede
Vědci z Cochrane Collaboration analyzovali umělou kojeneckou výživu – sledovali, kde jsou prebiotika, a zaměřili se i na nežádoucí účinky. A výsledky této studie?
- Testováno bylo 400 dětí.
- Ty, které měly méně často ekzém, byly krmeny kojeneckou výživou s prebiotickou složkou.
- Nežádoucí účinky kojeneckých mlék s prebiotiky nebyly jednoznačně potvrzeny.
- Sledováno bylo více bodů, nicméně dlouhodobé účinky ještě nejsou k dispozici.
- Stále tedy platí, že nejlepší známý způsob, jak co nejzdravěji krmit novorozence, je kojení.
(jakr)
Zdroj: www.ncbi.nlm.nih.gov
