Přechod, klimakterium, menopauza

Přechod neboli klimakterium není nemoc. Klimakterium je přirozenou součástí fyziologického procesu stárnutí ženy. Neznamená však nutně snížení kvality života, naopak...

Tvrzení o kardioprotektivním významu konzumace fytoestrogenů se opírá hlavně o metaanalýzu 38 kontrolovaných studií, která našla souvislost mezi konzumací alespoň 47 g sóji denně a snížením koncentrace LDL-cholesterolu a triacylglycerolů v plazmě. Dále pružnost cév, která je indikátorem kardiovaskulárního rizika, se u menopauzálních žen signifikantně zlepšila úměrně konzumaci potravinového doplňku obsahujícího isoflavon extrahovaný z červeného jetele. Na základě těchto a podobných poznatků americká FDA vyslovila souhlas s tím, aby některé sójové výrobky byly označeny jako produkty s kardioprotektivními účinky.
Volné označení „fytoestrogeny“ je používáno pro řadu rostlinných produktů na trhu, pro extrakty z rostlin i pro některé synteticky připravené látky. Zpravidla se nedělá žádný rozdíl mezi fytoestrogeny jako součástí diety a rostlinnými výtažky v lécích, případně synteticky připravenými léky, jako je ipriflavon. Možnost, že by tyto látky mohly mít nejen léčebné, ale i toxické účinky, se většinou vůbec nebere v úvahu. Protože fytoestrogeny se na trh dostávají jako potravinové doplňky, nepodléhají dohledu agentur pro kontrolu léčiv.

„Přírodní látky“, v dnešní době široce nabízené obyvatelstvu, se automaticky považují za zdraví prospěšné. Neprocházejí žádným testováním, srovnatelným s kontrolou syntetických estrogenů, SERMs a dalších přípravků určených postmenopauzálním ženám. Dokud se tento stav nezmění a nebudou provedeny kontrolované studie zaměřené na zjištění jejich příznivých i nebezpečných účinků, nebylo by rozumné dělat závěry o dlouhodobé užitečnosti jejich konzumace.

Podle: Ginsburg J a Prelevic GM (University College Medical School, London) v časopisu The Lancet 2000;355:163.

9. Psychologická pomoc.

Důležité je uvědomit si, že přechod není izolovaný fakt. Každá životní změna – tedy i zdravotní – se děje v nějakém kontextu událostí a děje se také nějaké osobnosti – nějakému konkrétnímu člověku, který má svoje dobré a špatné vlastnosti, zkušenosti, zážitky. Individuální vlastnosti konkrétní ženy a její konkrétní životní situace (tedy například odchod dětí z domova, partnerské neshody, ztráta zaměstnání – záměrně vyjmenovávám ty negativní) mohou subjektivní prožívání přechodu zhoršovat. Z toho vyplývají i možnosti léčby.

Je důležité odlišit, zda například nespavost je způsobena nedostatkem hormonů či nervozitou plynoucí z nestabilní rodinné situace. Také se v mnoha případech může jednat o „bludný kruh“. Žena trpí návaly horka, špatně spí, přes den je podrážděná a unavená. Pubertální dcera má nepřiměřené požadavky a konflikt se vyhrocuje. Může se přenést i na manžela. Ve chvíli, kdy se zmírní klimakterické obtíže, je možné, že se spontánně upraví i problémy v rodině, jelikož žena bude mít sílu je řešit.

Nicméně tento kruh funguje i obráceně. Ve chvíli, kdy se například vyřeší nějaký důležitý problém, žena může subjektivně lépe zvládat potíže plynoucí z úbytku hormonů. Proto je důležité dobře se poradit se svým lékařem a zvážit možnosti jak klasické medicíny, tak preventivních opatření či psychologicko-psychiatrických metod.

(hol)