Předškoláci sledující televizi jsou ohroženi astmatem
Přijde ze školky a už sedí před televizí. Že se tohle odehrává každodenně i u vás doma? Vaše dítě může být v pozdějším věku ohroženo astmatem.
Astma je jednou z nejčastějších chronických nemocí v dětství. V posledních desetiletích došlo ve vyspělých zemích k prudkému nárůstu počtu astmatiků ve všech věkových skupinách. Příčiny tohoto jevu nejsou zcela jasné. Obviňováno je znečištění životního prostředí a nezdravý životní styl, vedoucí mimo jiné i k obezitě.
Přijde ze školky a už sedí před televizí. Že se tohle odehrává každodenně i u vás doma? Vaše dítě může být v pozdějším věku ohroženo astmatem.
Astma je jednou z nejčastějších chronických nemocí v dětství. V posledních desetiletích došlo ve vyspělých zemích k prudkému nárůstu počtu astmatiků ve všech věkových skupinách. Příčiny tohoto jevu nejsou zcela jasné. Obviňováno je znečištění životního prostředí a nezdravý životní styl, vedoucí mimo jiné i k obezitě.
Obezita, astma a spol.
Doba strávená sledováním televize v časném předškolním věku může sloužit jako měřítko sedavého způsobu života, který rovněž vede k obezitě. Několik epidemiologických studií prokázalo spojitost obezity a astmatu. Je otázkou, zda se na vyšším výskytu astmatu podílí pouze samotná obezita, nebo zda je vinen životní styl, který k ní vede. Tento problém zatím žádná studie nevyřešila. Britští vědci zkoumali vliv doby sledování televize u tříapůlletých dětí na pozdější rozvoj astmatu mezi sedmým a dvanáctým rokem života. Děti, které se výzkumu zúčastnily, v začátku studie astmatem netrpěly.
Rizikové dvě hodiny denně
V počátku studie rodiče uvedli průměrnou dobu, po kterou jejich tříapůlleté děti denně sledují televizi. Ze všech sledovaných dětí pak mělo po jedenáctém roce života lékařem diagnostikované astma celkem 6 procent z nich. Děti, které v útlém věku denně sledovaly televizi více než dvě hodiny denně, měly ve dvanácti letech dvojnásobně vyšší riziko astmatu než děti, které se na ni dívaly 1–2 hodiny denně.
Tato souvislost nebyla ovlivněna aktuální tělesnou hmotností ani aktuálním způsobem života v jedenácti letech. Autoři spekulují, že rozvoj astmatu může být ovlivněn úrovní fyzické aktivity během dětství. Potvrzení této hypotézy však vyžaduje další studie.
(van)
Zdroj: Sheriff A. a spol., Torax, 2009, 64, 321–325
