Potravinové doplňky a léky: co je pro alergika vhodné?
Léčiva, léčivé látky a přípravky, doplňky stravy... každý se s těmito
výrazy v životě setkal. Jen málokdo ale bezpečně ví, jaký je mezi nimi
rozdíl.
Léčiva
Léčivy se rozumějí léčivé látky nebo jejich směsi anebo léčivé přípravky, které jsou určeny k podání lidem nebo zvířatům, nejde-li o doplňkové látky.
Léčivými látkami se rozumějí jakékoli látky určené k tomu, aby byly součástí léčivého přípravku, které způsobují jeho účinek. Léčivými látkami jsou nejčastěji čisté chemické substance s přesně definovanou strukturou (chemická individua), ale mohou jimi být i složité směsi různých látek, jejichž struktura nemusí být zcela přesně vymezena. To mohou být například předepsaným způsobem upravené suroviny přírodního původu (sušené části rostlin, silice, výtažky atd.).
Léčivým přípravkem se rozumí jakákoli látka nebo kombinace látek určená k léčení nebo předcházení nemoci u lidí či zvířat. Za léčivý přípravek se rovněž považuje jakákoli látka nebo kombinace látek, které lze podat lidem nebo zvířatům za účelem stanovení lékařské diagnózy nebo k obnově, úpravě či ovlivnění jejich fyziologických funkcí.
Obvyklá forma prodávaného léku
Protože samotnou léčivou látku z praktických důvodů obvykle podávat pacientovi nelze, je třeba ji zapracovat do léčivého přípravku. To se děje přidáním různého množství pomocných látek, které obvykle tvoří větší část přípravku, a následným technologickým procesem, z něhož vzejde hotový výrobek, který je nakonec naplněn do obalu a připraven k podání pacientovi. Léčivý přípravek může mít nejrůznější podobu (např. tablety, kapky, čípky, injekce atd.), která vychází z toho, jakým způsobem bude přípravek užíván. Konečná podoba léčivého přípravku se označuje jako léková forma.
Máme-li tedy léčivý přípravek v určité lékové formě, je připraven ke svému použití – podání pacientovi. Pokud je podán správným způsobem, jak je zamýšleno výrobcem, stává se v tomto okamžiku lékem. Léky jsou léčivé látky a léčivé přípravky upravené do definitivní podoby, v jaké se používají a podávají pacientovi.
O registraci léčiv v České republice rozhoduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Doplňky strav
Jako doplňky stravy se označují produkty, které vypadají podobně jako léčivé přípravky (prodávají se v lékárnách i mimo ně), ale jsou zvláštní kategorií potravin. Jako účinné složky obsahují tzv. potravní doplňky. Doplňky stravy mají dodat organismu živiny, které potřebuje, ale nezískává je v dostatečné míře v běžné stravě, nebo jiné látky příznivě ovlivňující zdravotní stav. Odlišují se od potravin pro běžnou spotřebu vysokým obsahem vitaminů, minerálních látek nebo látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem a byly vyrobeny za účelem doplnění běžné stravy spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující jeho zdravotní stav.
Výrobce doplňku stravy nejprve požádá Státní zdravotní ústav (SZÚ) o vydání posudku, který posuzuje zdravotní nezávadnost výrobku a způsob jeho užívání (dávkování, vhodnost pro těhotné a kojící ženy, vhodnost pro děti atd.). Na základě tohoto posudku vydává Hlavní hygienik ministerstva zdravotnictví rozhodnutí o povolení uvedení výrobku na trh. Rozhodnutí obsahuje doporučené dávkování a omezení podle posudku SZÚ, která musejí být uvedena na obalu. Účinnost přípravku a zajištění kvality nejsou při schvalování doplňků stravy posuzovány. Nicméně výrobce nesmí deklarovat nepravdivá tvrzení o účinku přípravku (zákaz klamání spotřebitele). Deklarované účinky musí být schopen kdykoliv doložit. Doplňky stravy musí splňovat veškeré platné normy kladené na potraviny. Jejich dodržování kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI).
Hraniční přípravky
Doplňky stravy se v mnohém podobají léčivým přípravkům. A to nejen svou vnější formou, ale i obsahem mnohdy stejných látek. Rozdíl však zpravidla je (ne však vždy) v použitých dávkách a zamýšleném způsobu použití. U tzv. hraničních přípravků často najdeme složením prakticky podobné v kategorii doplňků stravy i léčivých přípravků (typicky např. u multivitaminů, chondroitin sulfátu atd.). Způsob registrace, resp. schválení je v takových případech obvykle dán rozhodnutím výrobce. Orgánem, který je kompetentní rozhodnout, zda se ve sporném případě jedná o léčivo, či nikoliv, je podle Zákona č. 79/1997 Sb. o léčivech Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Označování a propagace doplňků stravy
Doplňky stravy nesmějí být na obalu označeny léčebnou indikací (ani nesmějí vyléčení či prevenci chorob naznačovat), to je vyhrazeno pouze pro léčiva. Smějí být ale uváděny příznivé účinky na zdravotní stav uživatele – tzv. zdravotní tvrzení. Totéž platí i pro reklamu. Rovněž se nesmí uvádět ani naznačovat, že vyvážená a různorodá strava nemůže poskytnout dostatečné množství živin. Z uvedených definic vyplývá rozdíl mezi potravními doplňky a léky. Na léky jsou kladeny podstatně větší nároky a musí být u nich prokázána účinnost při léčbě určité nemoci a zároveň musí být prokázána bezpečnost jejich podávání. Potravní doplňky musí být bezpečné, jejich účinnost však již dokázána být nemusí, nicméně spotřebitel by neměl být výrobcem klamán. Potravní doplňky na rozdíl od léků neprocházejí tak přísnými studiemi a jejich uvedení na trh je tak pro výrobce mnohem méně finančně i časově náročné.
Alergik a doplňky stravy
Pokud nemá alergik z nějakého důvodu například dostatek důležitých vitaminů či minerálů, jistě může užívat některý z volně prodejných přípravků – i o tom je ale vždy lepší se poradit s odborníkem. Tam, kde je ale pro alergika zapotřebí medikamentózní léčba například kortikoidy nebo antihistaminiky, potravní doplňky budou stačit jen stěží.
(van)
