Potravinová alergie
Potravinová alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému, kdy vyvolávajícím alergenem je některá složka potravy, případně přídavná potravinářská látka, konzervant nebo barvivo.
Alergická reakce na potravinu je důsledkem reakce imunitního systému. Intolerance (nesnášenlivost) určité potraviny je způsobena nedostatkem nebo chyběním látky (nejčastěji enzymu), která se na jejím pracování podílí. K reakci imunitního systému však nedochází.
Jaké má potravinová alergie projevy?
- Kožní reakce – atopický ekzém, kopřivky, otoky.
- Reakce dýchacích cest – rýma.
- Reakce zažívacího systému – zvracení, průjem, bolesti břicha.
- Ve vážných případech může dojít až k anafylaktickému šoku.
Na které potraviny si dát pozor
Přestože každá potravina může být teoreticky alergenem, všechny potraviny nemají stejnou schopnost alergizovat organismus. Existují skupiny potravin, o kterých se již dlouho ví, že mají tendenci alergické potíže způsobovat. Patří mezi ně potraviny velké osmičky:
- kravské mléko,
- vaječný bílek,
- sladkovodní i mořské ryby,
- korýši (krevety, garnáti, krabi, humři a langusty),
- burské ořechy,
- ořechy (vlašské, lískové, brazilské, pekanové ořechy, pistácie, mandle),
- pšenice.
Dále:
- ovoce (například jablka, hrušky, meruňky, broskve a jahody),
- zelenina (například rajčata, celer, špenát, petržel),
- obiloviny a luštěniny,
- kakao, čokoláda,
- koření.
Nebezpečná "éčka"
Přídavné látky nazývané „éčka“ nemají žádnou výživovou hodnotu. Přidávají se do potravin v různých stadiích výroby, aby zvýšily trvanlivost, chuť nebo vůni potravin. Problémy způsobuje například:
- žlutá potravinářská žluť 4 (E102) – přidává se do řady polotovarů (uzená treska, marcipán, konzervované broskve),
- žlutooranžová potravinářská žluť 3 (E110) – najdeme ji v pomerančových džusech a obalech rybích prstů,
- benzoáty (E211) – konzervační prostředky přidávané do limonád, džusů, piva i jedlých tuků.
Co dělat v případě potravinové alergie?
V případě alergie je třeba vyloučit danou potravinu z jídelníčku. Někdy se to může zdát těžké až nemožné (alergie na mléko), ale většina pacientů po nějaké době zjistí, že to jde. Samozřejmě je nutné také podrobně sledovat složení jednotlivých průmyslově vyráběných potravin, které v sobě obsahují mnoho různých složek a přídavných látek. Naštěstí už dnes můžeme z obalu potravin přesně vyčíst jejich složení a nebezpečnému „éčku“ se vyhnout.
Potravinová alergie na cestách do zahraničí
Pokud již pacient v minulosti prodělal vážnou alergickou reakci na nějakou potravinu, je nutné, aby před zahraniční cestou navštívil alergologa a cestu s ním konzultoval. Pacient by měl mít kromě svých léků na alergii i adrenalin v autoinjektoru (EpiPen) a také by měl při sobě nosit údaje o svém onemocnění s telefonním číslem na lékaře a s doporučením nejnutnější léčby v případě reakce.
Pokud cestujete letadlem, je nutné před kontrolou zavazadel předem informovat bezpečnostní službu, že máte v příručním zavazadle léky a injekce. Všechny léky musí být řádně označeny a uloženy v samostatném uzavíratelném plastovém sáčku. Pokud si nepřejete, aby prošly rentgenovou kontrolou, hlaste to dopředu bezpečnostní službě, budou kontrolovány pouze vizuálně.
Velmi nebezpečná může být na cestách potravinová alergie zejména na ořechy. Informujte se předem, zda váš dopravce nepodává během letu v jídle ořechy. Vždy si pro jistotu s sebou vezměte své prověřené jídlo. Upozorněte personál na svou alergii. Pokud cestujete s někým blízkým, je dobré mu také svěřit jeden adrenalinový autoinjektor, abyste měli rezervu pro případ ztráty zavazadla.
Po ubytování v hotelu se ihned informujte, kde je nejbližší nemocnice a zda je v hotelu lékař. Před cestou si opatřete průkaz alergika, nejlépe v místním jazyce nebo v angličtině. Musí na něm být údaje o vaší alergii a nutné léčbě a také seznam potravin a ingrediencí, které nesmíte jíst. Před objednáním jídla tento průkaz ukažte servírce nebo kuchaři.
Potravinová alergie u dětí
Výskyt potravinové alergie u dětí je jedním z nejdiskutovanějších alergologických témat a lékaři si v souvislosti s potravinovou alergií u dětí pokládají celou řadu otázek. Například tu, zda se zvyšují počty malých alergiků.
Odborníci se i přes určité rozdíly v jednotlivých zemích většinou shodují v tom, že v poslední době dochází k nárůstu počtu alergií celkově i k nárůstu potravinových alergií. Přesných údajů o potravinové alergii u dětí ve věku 0–3 roky je však velmi málo. Studie amerických vědců, která se zaměřila na porovnání výskytu alergií dnes a před dvaceti lety, však prokázala, že k nárůstu počtu potravinových alergií u malých dětí nedochází.
Ze studie rovněž vyplynulo, že nejčastěji se vyskytuje alergie na kravské mléko, vejce a arašídy. Alergie na mléko ve třetím roce věku vymizela u 80 % malých pacientů a na vejce u 50 % pacientů. Alergie na arašídy zůstala s věkem nezměněna. Je pozoruhodné, jak vysoký byl výskyt alergie na arašídy v takto nízkém věku, kdy by s nimi děti neměly ještě vůbec přicházet do styku. Kontakt je patrně zprostředkován různými jinými potravinami kontaminovanými příměsí arašídů.
Dobré zprávy pro rodiče
Výsledky studie jsou povzbudivé: ukazují totiž, že počty potravinových alergií u malých dětí nepřibývají, a potvrzují již známé zkušenosti, že většina dětí z potravinové alergie "vyroste". S přibývajícím věkem se ale mohou místo potravinové alergie objevit jiné alergické nemoci, jako je senná rýma nebo astma, proto je dobré dítě pečlivě sledovat.
