Poruchy růstu
Růst je velmi citlivým ukazatelem dětského zdraví. Je to velmi složitý proces, který podléhá řadě vlivů jak vnějších, tak vnitřních. Je-li růst normální, bývá považován za samozřejmost.
Faktory ovlivňující růst
Mezi nejpodstatnější a prvotní faktory, které mohou růst dítěte ovlivnit, patří ty, které působí v období před narozením dítěte (takzvané nitroděložní faktory). Řadíme mezi ně zejména:
- výživu matky během těhotenství,
- stav metabolismu živin,
- zdravotní stav plodu a matky,
- správnou funkci placenty a jiné.
Pokud se dítě narodí malé na svůj gestační věk (je dán týdnem porodu), říkáme, že je velmi malé vzhledem ke svému týdnu porodu (SGA). Takové dítě se pak musí bedlivě sledovat, a pokud jeho tělesný růst nedosáhne normy do čtyř let věku, je odesláno do specializovaného centra pro léčbu růstovým hormonem.
K neovlivnitelným faktorům působícím na růst dítěte patří genetické faktory. Dědičnost působí rozhodujícím způsobem na výšku, které může dítě na prahu své dospělosti dosáhnout. Výška obou rodičů hraje přitom stejnou roli.
Do výčtu faktorů, které nemalou měrou mohou ovlivnit růst dítěte, patří i prostředí, ve kterém se dítě pohybuje, vliv rodiny, citové strádání, psychické nebo fyzické týrání dítěte.
Nedostatek růstového hormonu (GHD)
Jednou z příčin růstové retardace je porucha v hormonálním systému těla. Nemocným orgánem může být přímo hypofýza, ve které se tvoří růstový hormon, poruchy růstu ale může zapříčinit i špatná funkce štítné žlázy, pohlavních žláz nebo nadledvin.
Turnerův syndrom
Turnerův syndrom je genetická porucha, která postihuje výhradně ženy. Jedná se o vrozenou vadu, při níž má pacientka jen jeden X chromozom, druhý chybí nebo je přítomna jen jeho část, případně se druhý chromozom nachází ve dvou nebo více různých sestavách. Zdravá žena má přitom chromozomy X v každé buňce dva, od každého rodiče jeden.
V současné době je v České republice přibližně dva tisíce pacientek s tímto postižením, udává se, že každým rokem přibývá asi 20 až 25 nových případů. Vznik tohoto syndromu nelze nijak předvídat. Není závislý na věku matky, ani na zdravotním stavu či zvyklostech rodičů.
Turnerův syndrom není provázen mentální retardací. V léčbě se uplatňuje zejména růstový hormon, který příznivě ovlivňuje růstovou rychlost, a tím i konečnou výšku v dospělosti. Chybějící druhotné pohlavní znaky lze vyvolat podáním náhradní hormonální terapie. Díky asistované reprodukci mohou i ženy s Turnerovým syndromem porodit dítě (žena získá vajíčko od dárkyně). A co je nedůležitější: ženy s TS mohou prožít stejně hodnotný život jako jejich vrstevnice!
Syndrom Prader-Willi
Syndrom Prader-Willi (PWS) je genetická vrozená porucha, která se objevuje u dětí. Porucha ovlivňuje řádný vývoj nervů a je charakterizována nedostatečnou funkcí hypotalamu (mezimozku). Děti trpící PWS mají narušen fyzický i psychický růst a vývoj.
Syndromem Prader-Willi trpí stejně chlapci i dívky. Jedná se o jednu z nejběžnějších poruch, která se klinicky v genetice objevuje, a o nejčastější genetickou příčinu obezity. Vzhledem k tomu, že příznaky PWS jsou různé, mění se s věkem a v některých případech jsou velmi nevýrazné, může být diagnóza stavu obtížná. V současné době nelze PWS vyléčit.
Narozeni malí (SGA)
Děti narozené před 37. týdnem jsou narozené předčasně a říkáme jim také nezralí (nedonošení) novorozenci. Každý lékař novorozeneckého oddělení či pediatr podle grafů může určit, zda se dítě narodilo významně menší než průměrní novorozenci, a trpělo tedy již před narozením závažnou poruchou růstu, které říkáme intrauterinní růstová retardace (IUGR). Tyto děti se většinou rodí s významně podprůměrnou tělesnou hmotností nebo tělesnou délkou vzhledem ke svému gestačnímu věku. Tento stav označujeme zkratkou SGA, která vychází z anglického „Small for Gestational Age“.
Více než 90 % dětí, které se narodí jako SGA, roste po narození rychleji než ostatní zdravé děti, a tím pádem opoždění růstu doženou během prvních dvou let života. Největší část dětí ztracenou výšku dožene během prvních devíti měsíců. Po druhém roce je však toto urychlení růstu pozorováno jen výjimečně. Pokud děti s SGA rostou stejnou průměrnou růstovou rychlostí jako jejich zdraví vrstevníci, zůstávají malé často až do dospělosti.
Chronické selhání ledvin
Zásadním projevem tohoto onemocnění je snížená schopnost ledvin vylučovat moč. V důsledku této poruchy ledvin pak dochází k hromadění odpadních látek v organismu dítěte a k opožďování jeho růstu. Chronické selhání ledvin je souborem poruch projevujících se zřetelně ve vývoji dítěte, v jeho laboratorních nálezech a v jeho látkové výměně.
Nedostatek RH v dospělosti (aGHD)
Mnoho lidí, kteří trpěli nedostatkem růstového hormonu (GHD) v dětství, může stejným syndromem trpět i v dospělosti, a tudíž musejí v léčbě růstovým hormonem pokračovat.
Nedostatek růstového hormonu může vzniknout i v dospělosti, nejčastější příčinou je nádor na podvěsku mozkovém. Poškození podvěsku může vyplývat jednak z nádoru samotného, jednak může být následkem operace, při níž je nádor odstraněn.
