Hraniční porucha osobnosti, transsexualismus
Dobrý den, mám poněkud komplikovanější dotaz na nějakého psychiatra nebo sexuologa. Jsem žena, 32 let. Domnívám se, že trpím Hraniční poruchou osobnosti. Přestože se všeobecně tvrdí, že jí člověk může trpět až od puberty, já měla psychické problémy už od narození, a všechny mé symptomy tomu odpovídají. Z čehož se dostávám ke druhé části mého dotazu: už od dětství, pravděpodobně tak od 3-6 let, vykazuji symptomy Transsexualismu. Už odmalička se mi vyloženě hnusily mé genitálie, přála jsem si je buďto vůbec nemít, příp. být chlapcem. Až do mých osmi let jsem se proto odmítala umývat a musela mne mýt matka. Sice jsem si tajně neoblékala mužské šaty a nestylizovala jsem se nijak do té role, ale myšlenka na to, že jsem mužem, mi byla velice příjemná. Uvnitř jsem však byla spíše bezpohlavní. Když mi začaly v pubertě růst prsa a dostala jsem menstruaci, byla jsem naprosto vyděšená (to je pořád slabé slovo) a chtěla jsem ten proces zastavit. To trvalo asi až do mých 27 let, kdy jsem se jakž takž smířila se svojí pohlavní identitou. Nyní se cítím být ženou, ale někde uvnitř ten muž pořád je, a je tam denně. Zcela vědomě si "ho" uvědomuji. Nicméně nevím, jestli všechny tyto problémy nemyohly být spíš způsobeny narušenou sebeidentitou v souvislosti s mou (zřejmě) HPO. Někde jsem četla, že komorbidita HPO a poruchy pohlavní identity je největší ze všech poruch osobnosti (i všech ostatních psychických nemocí). Nemohla jsem si tyto problémy spíše "vymyslet"? Jde o to, že jsem díky HPO vysoce sugestibilní - pokud mi někdo něco namluví a vypadá to, že svá slova podložil fakty, věřím mu to. Jednou se mě spolužáci snažili přesvědčit, že je to způsobeno tím, že jsem ve skutečnosti lesba. Nikdy jsem totiž nebyla s mužem (ani se ženou, když už jsme u toho), ale ne proto, že by mě nepřitahovali. Prostě mám jen extrémní fobii z odmítnutí, a navíc jsem podvědomě nechtěla, aby někdo viděl moje tělo. Nicméně mě to tak vystresovalo, že jsem běžela do Prahy za MUDr. Janou Spilkovou z GONY, která mě musela udělat pletysmografii, aby zjistila, že jsem heterosexuální. Svěřila jsem se jí rovněž se svými "trans" problémy, a ona mi řekla, že podle popisu je pravděpodobné, že bych mohla být transsexuální. Bohužel už jsme to nestihly dořešit, měla mít jiného pacienta. I přesto mě ale napadá, jestli jsem si to všechno nemohla jen namluvit, a jestli to nakonec nebude jen projev HPO. Existuje nějaký způsob, jakým se to dá u lékaře bezpečně zjistit? Existují nějaké testy kromě diagnózy? Něco, co by od sebe odlišilo příznaky jedné a druhé choroby? Protože co jsem slyšela, pohlavní dysforie se časem výrazně zhoršuje, a u mě se zlepšuje. Přesto si nedovedu představit, že bych třeba byla těhotná, protože těhotenství se mi od raného dětství (a tím opravdu myslím věk mezi 3-5 roky věku) naprosto hnusilo (promiňte mi ty výrazy, že k tomu stavu nemám patřičnou úctu, ale je to tak). Děkuji za zodpovězení dotazu.
MUDr. Barbora Suchecká
Specializace: Praktické lékařství pro dospělé Pracoviště: Praktický lékař pro dospělé, Nemocnice KadaňDobrý den, Váš dotaz předám vzhledem k problematice specialistovi z oboru psychiatrie. Jeho odp...
Dobrý den, přestože u změn sexuální orientace/preference je hraniční porucha osobnosti nejč...
