Parazitární nemoci střeva

Parazitární nemoci nepazří mezi příliš častá onemocnění, je však vhodné na ně při neobvyklých obtížích s gastrointestinálním traktem pomýšlet.

Lamblióza

Objevitelem parazita s názvem lamblie střevní byl v 19. století český lékař Vilém Dušan Lambl. Infekce se šíří alimentární cestou (potravou), přenášet ji mohou i mouchy. Z odolných cyst vznikají v tenkém střevě tzv. trofozoiti. Průběh nemoci bývá většinou bez příznaků, pouze u 10% pacientů se vyskytnou dyspeptické obtíže a průjmy. Diagnóza se určuje podle přítomnosti cyst ve stolici. Léčí se léky proti parazitům (např. mebendazolem).

Paraziti jako suvenýr z exotické dovolené

Amébóza

Tuto nemoc způsobuje parazit s názvem měňavka úplavičná. Existuje opět jako cysta nebo jako pohyblivý trofozoit. Přenáší se špinavýma rukama. Infekce se projevuje průjmy s krví, někdy však nemusí být příznaky vůbec vyjádřeny. Krví se parazité mohou dostat až do jater, kde vytvoří absces. Amébóza se diagnostikuje průkazem cyst ve stolici a průkazem parazita v biopsii. Léčí se antiparazitiky (např. metronidazol).

Kryptosporidióza

Hostitelem tohoto parazita jménem Cryptosporidium sp. jsou domácí a divoká zvířata. Onemocnění se projevuje hlavně vodnatými průjmy, nevolností, zvracením, bolestmi břicha a teplotou. Vyšetřují se cysty ve stolici. U osob s normální imunitou není infekci nutné léčit, neboť spontánně odezní. Pacientům s narušenou imunitou (pacienti s AIDS) se podávají antibiotika.

Schistosomózy

Onemocnění způsobují motolice několika druhů. Tato nemoc je častá v tropických oblastech Afriky, Latinské Ameriky a Dálného východu. Pohyblivé larvy proniknou kůží a dostanou se do různých orgánů, kde dospívají. Napadnou-li tlusté střevo, infekce se projevuje krvavými průjmy. Při osídlení močového měchýře jsou v popředí příznaky ze zánětu močového měchýře. Nejzávažnější je postižení jater, neboť může vyústit až v jaterní selhání.

Teniózy

Nejčastějším původcem této nemoci je tasemnice bezbranná. K nákaze dojde požitím infikovaného hovězího masa. Proto bývají nakaženými hlavně konzumenti tatarských bifteků.

Další je tasemnice dlouhočlenná, jejímž hostitelem jsou prasata. Po požití jejích vajíček se může v lidském těle vyvinout larva, která se může usídlit ve svalech, oku ale i v mozku.

Tasemnice dětská vyvolává průjmová onemocnění. Požitím vajíček se může člověk nakazit u měchožila zhoubného. V těle se z vajíček vyvinou larvy, které pronikají do různých orgánů a mění se zde na cystu. Infekce bývá léčena antiparazitiky.

Askarióza

Zdrojem nákazy škrkavky dětské je výhradně člověk. Kontaminovaná voda může obsahovat její vajíčka. Z vajíček se vylíhne larva, která proniká střevní stěnou do krevního oběhu a dostává se tak až do plic. Je vykašlána a spolknuta. Dospívá v tenkém střevě. Příznakem může být zápal plic nebo jen bolesti břicha, průjem, nechutenství. Léčí se antiparazitiky.

Enterobióza

K infekci roupem dětským dochází nečistýma rukama. Zdrojem nákazy je člověk. Dospělí roupi žijí ve střevě a v noci kladou vajíčka do oblasti řitního otvoru. Roupy je promořeno 20% populace. Mezi příznaky patří dyspeptické obtíže, časté je svědění kolem řitního otvoru. Léčí se antiparazitiky (mebendazol).

Trichiurióza

K nákaze tenkohlavcem lidským dochází kontaminovanou vodou. Tento parazit vyvolává infekci tlustého střeva. Mezi příznaky patří průjmy a chudokrevnost. Léčba je antiparazitární.

Larvální toxokaróza

Onemocnění je vyvoláno larvami škrkavky psí nebo kočičí. Vajíčka se do těla dostávají alimentární cestou, z vajíček se vyvinou larvy, které cestují do různých orgánů. Mezi příznaky patří hubnutí, vyrážka, zvýšené teploty. Při plicní formě může dojít až k zápalu plic. Léčí se léky proti parazitům (tiabendazolem).