Osm nejrozšířenějších nesmyslů o spánku
Měli byste spát osm hodin v kuse. Ve spánku váš mozek odpočívá. Chrápání je jen kosmetický problém. O spánku koluje spousta zažitých tvrzení, která se ale nezakládají na pravdě. Zjistěte, co o spánku ještě nevíte.
Člověk prospí přibližně třetinu svého života a naše společnost je spánkem přímo posedlá. Řeší se jeho nedostatek, hygiena, poruchy a podobně. Přitom však existuje ještě spousta základních faktů, které o něm neznáte. Tady je osm nejčastějších mýtů:
Lidé potřebují spát osm hodin v kuse
Ve skutečnosti jen v naprosté menšině kultur spí lidé osm hodin "v kuse". Například na Bali nebo Nové Guinei lidé spí tehdy, pokud pocítí aktuální potřebu. Klidně si zdřímnou během dne a v noci jsou potom víc vzhůru. Vědci navíc tvrdí, že do doby, než nastoupila průmyslová éra, byli lidé v západní Evropě zvyklí dělit noc na dvě části. Do postele šli po setmění, spali přibližně čtyři hodiny, pak se na hodinu či dvě vzbudili, pokračovali v práci a pak šli znovu spát. Podle odborníku byly tyto spánkové vzorce v souladu s našimi vnitřními cirkadiálními rytmy.
Chrápání není nebezpečné
Pokud je chrápání skutečně jen "kosmetickou" závadou, která znemožňuje klidný spánek ostatním v místnosti, není samo o sobě nebezpečné. Jenže často je chrápání symptomem mnohem horší poruchy, která se jmenuje spánková apnoe. Jde o poruchu spánku, při které se v dýchání objevují dlouhé přestávky vedoucí k zhoršenému okysličení krve. Pokud chrápete, měli byste rozhodně tento problém konzultovat se svým lékařem, aby vyloučil právě možnost spánkové apnoe.
Pokud se vám chce spát přes den, nespali jste dost v noci
Neodolatelná chuť zdřímnout si přes den může být samozřejmě důsledkem probdělé noci, kterou jste strávili na mejdanu, nebo kdy jste nebyli schopni usnout, protože na vás druhý den čekala obtížná zkouška. Ale ne vždy se jedná o tuto příčinu. Denní spavost je často symptomem spánkových poruch, jako je například spánková apnoe, nespavost, narkolepsie a další. Dokonce může jít o přidružený symptom syndromu neklidných nohou.
Čím jsme starší, tím méně spánku potřebujeme
Tento zažitý mýtus je nesmysl. Staří lidé potřebují spát stejně jako například mladí dospělí, ale mají často potíž s dosažením kvalitního spánku. S věkem se totiž zvyšuje počet rizikových faktorů, které kvalitu spánku negativně ovlivňují. To ale neznamená, že by staří lidé potřebovali méně spát.
Ve spánku mozek odpočívá
Váš mozek nespí, ale naopak aktivně pracuje, zatímco vy spíte. Musí udržovat v chodu celý váš organismus, aby vám nepřestalo bít srdce, nepřestali jste dýchat, váš trávicí systém pokračoval ve své práci a tak dále. Navíc mozek (podle některých psychologů je to vaše podvědomí) produkuje všechny vaše sny a noční můry. Sny totiž představují způsob, jak se mozek vyrovnává s podněty, které k němu dorazily během dne a zpracovává je.
Když se vzbudíte v noci, zůstaňte ležet, dokud znovu neusnete
Častým mylným přesvědčením, které se ohledně spánku objevuje, je dojem, že když se člověk probudí uprostřed noci, měl by zůstat ležet v posteli, počítat ovečky a snažit se za každou cenu usnout. Jenže ve skutečnosti právě tímto chováním snižujete pravděpodobnost, že se vám to podaří. Mnohem účinnější je vstát a něco dělat (čtěte si, vytřete podlahu, dejte si vanu). To je jedno ze základních pravidel dobré spánkové hygieny.
Rádio, otevřené okno či klimatizace vás udrží vzhůru při řízení
Pokud se domníváte, že rádio puštěné nahlas, otevřené okno či chladný vzduch z klimatizace vás udrží v bdělém stavu při řízení, měli byste rychle přehodnotit svůj názor. Jde totiž o velmi nebezpečnou pověru. Nejbezpečnější a zároveň nejúčinnější věcí, kterou můžete udělat, když se vám chce při řízení spát, je zastavit vedle silnice na klidném místě a na patnáct až pětačtyřicet minut si zdřímnout. Nápoje s obsahem kofeinu mohou prodloužit dobu, než usnete. Ale vaše tělo je potřebujete je vypít půl hodiny před tím, než se začnete cítit ospalí, abyste jejich účinek vůbec pocítili.
Studenti usínající při vyučování jsou líní
Podle odborníků na spánek potřebují dospívající spát každou noc od 8,5 do 9,25 hodiny, ve srovnání s nimi potřebuje většina dospělých spát od sedmi do devíti hodin. Jejich vnitřní biologické hodiny také mohou za to, že se cítí večer dřív ospalí a ráno později vstávají. Pokud tedy vyučování začíná brzy ráno, většina dospívajících se cítí ospalá.
Zdroj: idnes.cz
