Když člověk vdechuje kouř z cigarety, mikroskopické částice v něm obsažené se zachycují ve výstelce dýchacích cest, kde mají dráždivé účinky, a u člověka s astmatem mohou vyvolat akutní záchvat. Navíc cigaretový kouř poškozuje řasinkový epitel, který vystýlá horní část dýchacích cest a za normálních okolností účinně odvádí prach a hlen. Proto se u kuřáků prach hromadí v plicích a také celé dýchací cesty obsahují více hlenu. To jsou opět podmínky, které napomáhají vzniku astmatického záchvatu.
I pasivní kouření astmatikům škodí
Při pasivním kouření je člověk nucen vdechovat jak kouř inhalovaný a poté vydechovaný kuřákem, tak také kouř uvolňovaný z hořícího konce zapálené cigarety. A právě proto může být pasivní kouření pro astmatiky ve skutečnosti ještě nebezpečnější než kouření aktivní. Kouř uvolněný z hořící cigarety totiž obsahuje více škodlivých látek (dehtu, oxidu uhelnatého i nikotinu) než kouř vdechovaný samotným kuřákem. Astmatici vystavení pasivnímu kouření trpí často dušností, kašlem a dýchacími potížemi, které se vyskytují v průběhu astmatického záchvatu.
Ohrožené jsou hlavně astmatické děti
Plíce vystavené účinkům pasivního kouření produkují více hlenu než normálně. A protože dětské plíce jsou menší, projeví se na nich tento účinek rychleji a s větší intenzitou. Poškození plicních funkcí může být u některých dětí trvalé a postupně se zhoršovat v průběhu života. Děti rodičů kuřáků mají vyšší pravděpodobnost vzniku plicních infekcí a infekcí vedlejších nosních dutin. Také tato onemocnění zhoršují příznaky astmatu a mohou ztěžovat jeho léčbu.
(vek)
Zdroj: www.webmd.com