Úloha bytových alergenů při vzniku astmatu
Výskyt astmatu v posledních třiceti letech výrazně stoupl, avšak pravé příčiny tohoto onemocnění jsou stále nejasné. Již dlouho je známa souvislost mezi astmatem a alergeny životního prostředí (například pylová alergie), v poslední době je však věnována stále větší pozornost také úloze bytových alergenů.
Podle mnohých odborníků dochází k rozvoji astmatu tehdy, pokud je citlivý jedinec vystaven působení určitého alergenu. Tehdy dochází k senzibilizaci a následně ke vzniku onemocnění. Na druhou stranu výsledky některých studií podporují hypotézu, že extrémně velké dávky alergenů mohou navodit nikoli astma, ale naopak toleranci.
Výskyt astmatu v posledních třiceti letech výrazně stoupl, avšak pravé příčiny tohoto onemocnění jsou stále nejasné. Již dlouho je známa souvislost mezi astmatem a alergeny životního prostředí (například pylová alergie), v poslední době je však věnována stále větší pozornost také úloze bytových alergenů.
Na vzniku astmatu se podílejí geny i životní prostředí
Podle mnohých odborníků dochází k rozvoji astmatu tehdy, pokud je citlivý jedinec vystaven působení určitého alergenu. Tehdy dochází k senzibilizaci a následně ke vzniku onemocnění. Na druhou stranu výsledky některých studií podporují hypotézu, že extrémně velké dávky alergenů mohou navodit nikoli astma, ale naopak toleranci.
Vliv bytových alergenů
Je známo, že děti s alergií mají v průběhu dětství horší plicní funkce než jejich vrstevníci. Dále se zjistilo, že vysoká koncentrace bytových alergenů tento negativní vliv alergie na plicní funkce ještě zhoršuje. Mezi bytové alergeny patří především následující skupiny alergenů:
- Roztoči v domácím prachu – více než 50 % dětí s astmatem je alergických na roztoče domácího prachu. Zároveň alergie na roztoče zhoršuje u většiny dětí plicní funkce nezávisle na astmatu.
- Domácí zvířata – mezi alergeny domácích zvířat jsou těmi „nejzáludnějšími“ pravděpodobně alergeny kočky. Často se nachází i ve vzorcích prachu z míst, kde se kočky nezdržují, a také ve školách a školkách. Citlivost na kočičí alergeny je pravidelně zjišťována i u dětí z rodin, které kočku nemají.
- Plísně – také citlivost na alergeny plísní je často přítomná společně s astmatem, někdy se dokonce uvádí jako hlavní příčina jeho vzniku. Mezi plísně, které nejčastěji způsobují alergii, patří rody Alternaria, Cladosporium, Aspergillus a Penicillium.
- Švábi a myši – alergeny švábů bývají příčinou alergie a případně i astmatu především v městském prostředí. Také u myších alergenů se ukázalo, že mají významný vliv na vznik astmatu. V případě myší jde o jeden z mála alergenů, který se vyskytuje téměř univerzálně – od center velkoměst až k domům a školám na předměstí.
Prevence astmatu
Pro vznik astmatu je potřebná souhra genetických faktorů a vlivu prostředí. Zatímco vrozené predispozice nejsme schopni ovlivnit, do určité míry je možné snížit výskyt senzibilizujících alergenů v domácnostech dětí s vyšším rizikem astmatu (děti alergických rodičů). To platí především pro alergeny domácích zvířat, plísní, švábů a myší.
(vek)
Zdroj: Gaffin J. M. et al.: The role of indoor allergens in the development of asthma. Curr Opin Allergy Clin Immunol. 2009 Apr; 9 (2): 128–35.
