Ischemická choroba srdeční
Co měl lékař na mysli, když před vámi vyslovil tuto diagnózu? Leccos lze odvodit - choroba srdeční je vcelku jasná. Ale co s tou ischemií? Ischemie je označení pro stav, kdy nějaký orgán není dostatečně zásobován kyslíkem a v důsledku toho je omezena jeho funkčnost nebo je nedostatkem přímo poškozen.
Ischemická choroba srdeční - co pod sebou skrývá tento odborný, a přesto tak často užívaný název? Ischemická choroba srdeční (zkratkou ICHS) je tedy souborné označení pro skupinu chorob, které mají jedno společné: Dochází u nich z různých příčin k nedostatečnému okysličování srdečního svalu a ten je tak poškozován.
Které nemoci sem patří?
Jestliže jsme řekli, že se jedná o skupinu chorob, musíme říci i to, které nemoci sem patří. ICHS se tradičně rozděluje na dvě velké skupiny. Na nemoci akutní, tedy náhlé, rychle probíhající, a na nemoci chronické, dlouhodobé, vleklé. Z akutních je nejznámější obávaný infarkt myokardu. Tomuto onemocnění bude věnována samostatná kapitola. Mezi povědomé pojmy patří nepochybně i angina pectoris.
Vzhledem k tomu, že ICHS zahrnuje několik nemocí s odlišným mechanizmem vzniku, ale podobnými důsledky, nelze příliš stručně vymezit příčiny těchto chorob. Účelnější je v tomto případě vyjmenovat stavy, které rozvoji ICHS napomáhají . Které to jsou? Vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, kouření, cukrovka, psychický stres, obezita, nedostatek pohybu. Všechna tato rizika lze nějakým způsobem ovlivnit a zmírnit. Jsou i rizika, se kterými nic nenaděláme - věk, pohlaví a dědičná rodinná zátěž.
Jaké jsou příznaky nemoci?
Hlavní příznak ICHS dal latinský název jedné z jejích forem - angině pectoris. V českém překladu to neznamená nic jiného, než bolest na hrudi . Jak tuto bolest poznáte? Nemocní ji většinou popisují jako pálivou nebo svíravou, pociťují ji za hrudní kostí, může vystřelovat do ramen, do paže, mezi lopatky, do dolní čelisti. Objevuje se typicky po námaze nebo při rozčílení - tehdy totiž srdce pracuje usilovněji a jeho nároky na kyslík jsou zvýšené.
Bolest na hrudi však není nezbytnou podmínkou ischemické choroby srdeční. Některé formy ICHS se bolestí vůbec neprojeví a pacient tak dlouho neví, že je nemocen. Pro diagnózu je tedy nezbytné odborné vyšetření. Na prvním místě bývá natočení EKG - a to jak v klidu, tak někdy i při zátěži. V některých případech je přínosná 24 hodinová EKG monitorace. Mezi další možnosti se řadí echokardiografie a kontrastní rentgenové zobrazení srdečních tepen.
Jaká je léčba?
Ischemická choroba srdeční je závažné onemocnění, léčba musí být proto důrazná. Samozřejmým předpokladem je zamezení dalšího působení výše uvedených vlivů, které onemocnění zhoršují. Současně se podává několik druhů léčiv, jejichž úkolem je zlepšit prokrvení srdečního svalu, snížit jeho zatížení a vhodně upravit vlastnosti krve.
Protože hlavní příčinou choroby je většinou zúžení nebo ucpání cévy, která zásobuje kyslíkem srdeční sval, připadá u závažných forem v úvahu operační zásah. Méně agresivní metodou je zprůchodnění zúžené cévy, pokud to již není možné, je třeba postiženou cévu uměle nahradit - provést takzvaný by-pass.
Srdeční infarkt
Úplným jménem akutní infarkt myokardu. Obávané onemocnění. Může vzniknout náhle, bez varování. Dokáže i zabíjet. Co se to v lidském těle odehrává, že dosud zcela „zdravý“ člověk je najednou v ohrožení života?
Infarkt se systematicky řadí do skupiny nemocí označovaných jako ischemická choroba srdeční. Co znamená akutní infarkt myokardu? Název má jako většina lékařských termínů původ v latině. Akutní je náhlý. Myokard je srdeční sval. A infarkt je odumření živé tkáně v důsledku omezení nebo úplné zástavy přívodu kyslíku a energie.
Jaké jsou příčiny?
Jde-li o nedostatek některé látky, existují vždy dvě možnosti. Buď je omezen přívod látky do orgánu (nejčastěji dojde k ucpání cévy) anebo dojde ke zvýšení nároků orgánu do té míry, že jeho poptávku nelze uspokojit. Případně jde o kombinaci obou možností. Proto onen charakteristický popis: „Rozčílil se a v tom ho to chytlo…“
Co se to stalo? U zmíněného člověka byly pravděpodobně zúženy srdeční tepny, které dodávají kyslík pro srdeční sval. V klidu byl průtok krve ještě dostatečný. Pak přišlo osudné „rozčílení“ - při psychickém stresu se podobně jako při tělesné námaze srdce rozbuší mnohem rychleji. To zvýší jeho momentální spotřebu kyslíku. Pokud jsou postižené cévy stěží schopny zajišťovat nároky srdce v klidu, při takové náhlé změně navýšení zkrátka nezvládnou.
A důsledky?
Následkem je nevratné odumření části srdečního svalu. Poškozující se tkáň o sobě dá vědět krutou bolestí. Bolest může být až šokující, trvá desítky minut až hodiny, vystřeluje do zad, do paží, do rukou (zejména do levé). Nemocný se opotí, je mu nevolno, může zvracet, má strach ze smrti.
Co dělat?
Objeví-li se tyto příznaky, není na co čekat. Člověk je ohrožen na životě. Je proto třeba zachovat chladnou hlavu a jednat. V první řadě je nutné postiženého uložit do klidové polohy a vyloučit jakoukoliv další tělesnou námahu nebo psychickou zátěž. Dále je třeba přivolat rychlou záchrannou pomoc a nezapomenout ve spěchu uvést, kdo volá, co se stalo, a hlavně kam má záchranka dorazit.
Z léků je v první fázi možné podat nemocnému tabletu kyseliny acetylsalicylové. Pokud se již léčí s anginou pectoris a má u sebe některý z rychle působících nitroglycerinů, měl by si ho aplikovat. Pak již nezbývá, než vyčkat příjezdu záchranné služby, která pacienta dopraví do nejbližšího centra pro léčbu infarktu.
