Ischemická choroba dolních končetin
Ischemická choroba dolních končetin je v zásadě obdobným onemocněním, jako je ischemická choroba srdeční, tak jak je popsána v příslušné kapitole. Princip nemoci je stejný, liší se pouze postižený orgán. Ischémie je označení pro stav, kdy nějaký orgán není dostatečně zásobován kyslíkem a v důsledku toho je omezena jeho funkčnost nebo je nedostatkem přímo poškozen. V tomto případě se nemoc týká svaloviny a kůže dolních končetin.
Stejně jako u ischemické choroby srdeční je i zde hlavním příznakem bolest. Choroba se rozvíjí postupně a v praxi se používá rozdělení na 4 stadia nemoci. V první fázi je pacient zcela bez obtíží. Pokud bychom však v této době provedli vyšetření tepen dolních končetin, objevili bychom již patrné zúžení jejich průsvitu. Ve druhé fázi se objevuje typická bolest při chůzi. Nohy začnou bolet po ujití určité vzdálenosti. Čím je tato vzdálenost kratší, tím horší je stav tepen.
Následuje třetí fáze onemocnění, ve které bolesti stíhají nemocného i v klidu, zpravidla je to v noci vleže. Poslední, čtvrtou fázi provází vznik defektů - tkáně na nohou začnou odumírat.
Jaké jsou příčiny?
Opět podobně, jako u všech ostatních cévních onemocnění, jsou i příčiny ischemické choroby dolních končetin stejné. Patří k nim vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, kouření, cukrovka, obezita, nedostatek pohybu. Vlastním mechanizmem nemoci je omezení průtoku krve zúženou cévou. To má za následek nedostatečné okysličení a snížený přívod živin do oblasti, kterou tato céva zásobuje.
Jaké existují možnosti diagnostiky onemocnění?
První podezření může lékař pojmout již z jednoduchého vyšetření. Na končetinu mnohdy stačí se podívat a sáhnout rukou. Kůže může mít odlišnou barvu, teplotu, pulzace na tepnách jsou oslabené nebo nejsou vůbec hmatné. Při poslechu fonendoskopem je někdy nad postiženým úsekem slyšet šelest. Provádějí se různé funkční testy - pacient má za úkol pohybovat chodidlem nebo má ujít určitou trasu.
K dalšímu upřesnění slouží různá laboratorní vyšetření, ze zobrazovacích metod sem patří ultrazvuk. Nejpřesnější je rentgenové zobrazení s naplněním cévy kontrastní látkou. To je důležité zejména před případným operačním řešením nemoci.
Léčba závisí na stadiu
Rozdělení průběhu onemocnění, jak bylo uvedeno v úvodu, není samoúčelné. Má svůj význam jak pro volbu nejvhodnější formy léčby, tak pro odhad vývoje nemoci do budoucna. Pro všechna stadia nemoci je společný absolutní zákaz kouření. Je zajímavé, že škodlivost kouření se neustále zdůrazňuje, přesto kuřáky od jejich zlozvyku mnohdy odradí až hrozba ztráty končetiny.
Z dalších opatření uveďme pravidelné cvičení, v některých fázích nemoci je vhodná medikamentózní léčba. Definitivní řešení pokročilé choroby spočívá ovšem pouze operačním zákroku, kterým se znovu obnoví krevní zásobení v oblasti.
