Compliance s léčbou postmenopauzální osteoporózy
Při léčbě osteoporózy u postmenopauzálních žen je častým problémem klinické praxe nedostatečná spolupráce pacientek. Aplikace léčby v delších intervalech by však nízkou spolupráci mělo pozitivně ovlivnit, jak naznačují již dříve publikované práce. Autoři studie publikované v odborném časopise Osteoporosis International se pokoušeli tuto hypotézu ověřit na velkém souboru pacientek.
Rozsáhlá studie
Weycker a jeho spolupracovníci pracovali s údaji z amerických databází zdravotních pojišťoven. Sledovaná populace zahrnovala 18 822 žen starších 45 let, kterým byla pro osteoporózu nově nasazena léčba bisfosfonáty, kalcitoninem, estrogeny či raloxifenem v období mezi červencem 1998 a prosincem 2003. Vědci přitom posuzovali počty pacientek s dostatečnou adherencí k léčbě (lék důsledně užíván nejméně v 80 % předepsaného období) a perzistencí (ne větší než devadesátidenní pauza v léčbě).
Celkem 48 % sledovaných žen užívalo bisfosfonáty jednou týdně. Celkové riziko nedostatečně adherence dosáhlo 47 % po třech měsících léčby, 70 % po roce a 84 % po třech letech. Příliš velké přestávky v terapii byly pozorovány ve 47 % po prvním roce a v 77 % po třech letech léčby. Při analýze získaných údajů podle používaných léků se ukázalo, že nedostatečná adherence byla srovnatelná u všech léků kromě kalcitoninu, kde byla ještě horší.
Závažná zjištění
Na publikovaných výsledcích jsou vskutku alarmující dvě informace. Skutečnost, že po roce léčby skoro tři čtvrtiny pacientek vynechávají více než pětinu dávek, a fakt, že prakticky nebyl zaznamenán rozdíl mezi podáváním bisfosfonátů jednou týdně a častěji. Jiné studie nicméně naznačují, že podávání bisfosfonátů v měsíčním intervalu, případně kvartálně ve spojení s návštěvou u lékaře, může compliance pacientek zvýšit.
(jin)
Zdroj: Osteoporos Int - 2006;17:1645–1652.
