Chřipka: Proč ji někdo překoná bez následků, zatímco jiné ohrožuje na životě?

O chřipce se podobně jako o rýmě traduje, že neléčená trvá sedm dní, zatímco léčená týden. Toto tvrzení ale není tak úplně pravdivé. U chřipky totiž mimo jiné dost záleží na tom, kdo onemocní, s jakými dalšími nemocemi se léčí a jestli chřipku proleží, nebo přechodí. Rozdílné jsou pak i následky – zatímco většina lidí se po chřipce rychle zotaví, u jiných může mít tato infekce nebezpečné komplikace a v nejhorších případech končí fatálně.

O chřipce se podobně jako o rýmě traduje, že neléčená trvá sedm dní, zatímco léčená týden. Toto tvrzení ale není tak úplně pravdivé. U chřipky totiž mimo jiné dost záleží na tom, kdo onemocní, s jakými dalšími nemocemi se léčí a jestli chřipku proleží, nebo přechodí. Rozdílné jsou pak i následky – zatímco většina lidí se po chřipce rychle zotaví, u jiných může mít tato infekce nebezpečné komplikace a v nejhorších případech končí fatálně.

S komplikacemi, nebo bez?

Pokud chřipka probíhá „tak jak má“, proležíme týden v posteli, mohou nás trápit vysoké horečky, bolesti hlavy, svalů a kloubů a suchý kašel, ale uleví nám volně prodejné léky z lékárny a často ani není potřeba navštívit lékaře. Poté můžeme být ještě dva týdny více unavení a musíme se šetřit, ale tím pro nás infekce skončila.

V některých případech se ale vyskytnou komplikace. Nejčastěji jde o:

• zápal plic (pneumonii), který je způsoben bakteriemi nebo viry, v důsledku čehož může dojít k dechovému selhání s nutností hospitalizace,
• zánět mozku (encefalitidu) a mozkových blan (meningitidu), případně obojího (meningoencefalitidu),
• zánět srdečního svalu (myokarditidu) nebo osrdečníku (perikarditidu).

Kdo je chřipkou ohrožen nejvíce?

Chřipková nákaza si nevybírá, může potkat každého z nás, pokud před ní nejsme chránění očkováním. Rozdíly ale lze nalézt v tom, jak se chřipka podepíše na našem zdraví. Zatímco mladý zdravý člověk, který je fit, má mnohem větší šanci, že u něj chřipka proběhne lehce, najdeme některé skupiny, u kterých může mít nemoc nebezpečnější průběh.

Na věku záleží

Nejvíce ohroženou skupinu představují senioři. Ve stáří je boj s chřipkou pro organismus mnohem náročnější i vzhledem k tomu, že staří lidé mívají řadu chronických nemocí. Chřipka a vysoké horečky se mohou projevit také poruchou vědomí, kdy je starý člověk zmatený, mluví z cesty a neví o sobě.

Velké nebezpečí číhá i na starší jedince žijící o samotě, kteří zatím byli zcela soběstační. Chřipková nákaza je ale může doslova skolit a oni pak nejsou schopni se postarat ani o své základní potřeby. Pokud je nikdo pravidelně nenavštěvuje, může trvat i dny, než se nemocným dostane pomoci. Když se pak takový jedinec dostane do nemocnice, je často dehydratovaný, podchlazený, se zápalem plic a naděje na uzdravení se z obyčejné chřipky závratně klesá.

Zajímavou výjimku představuje prasečí chřipka – ta ohrožuje mnohem více mladé lidi ve věku 25–40 let. Lidé narození před rokem 1950 mají proti této chřipce často protilátky, a tak se jim onemocnění spíš vyhne. Ze všech potvrzených případů prasečí chřipky z minulých let, kdy byla nutná hospitalizace na JIP, šlo nejčastěji o mladé obézní kuřáky s nemocí srdce či plic.

Nenechte malé děti onemocnět

Chřipka neohrožuje jen ty nejstarší z nás, ale i ty nejmladší. Pro děti do dvou let může být onemocnění chřipkou velmi nepříjemné. Pokud se matka s nákazou setkala, jsou kojenci chráněni protilátkami v mateřském mléce. Přesto ale mohou i takto malé děti onemocnět a jejich nezralý imunitní systém má pak s chřipkou mnohem víc práce než u dospělých. U malých dětí jsou navíc po chřipce časté komplikace, jako jsou rýma, zánět vedlejších nosních dutin a zánět středního ucha. Rýmu pak mnohdy následuje kašel, protože u dětí, které neumějí smrkat, stéká hlen z nosohltanu na průdušky a v horším případě i do plic. Bakteriální zápal plic naštěstí není tak častý jako zánět průdušek, ale jde o velmi nepříjemnou komplikaci s nutností léčby antibiotiky.

Chřipka dá zabrat i zdravým lidem, chronicky nemocní jsou ale v ohrožení

Pokud vás přepadla chřipka, ale jinak se s ničím neléčíte, máte o starost méně. Jestliže ale trpíte některou z následujících dlouhodobých nemocí, je pravděpodobné, že chřipka její průběh ještě zhorší. Mezi rizikové skupiny patří lidé s:

• nemocemi dýchacího systému, zejména s astmatem, chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) a chronickou bronchitidou;
• kardiaci – po srdečních operacích, infarktu myokardu, se selhávajícím srdcem apod.;
• s nemocemi ledvin;
• s nádorovým onemocněním;
• s vrozenou či získanou poruchou imunity (HIV, léčba kortikoidy, imunosuprese, kdy je potlačena obranyschopnost organismu léky u autoimunitních nebo nádorových onemocnění);
• s cukrovkou prvního i druhého typu.

I proto je chronicky nemocným doporučena vakcína proti chřipce. Pokud se vás některá z diagnóz týká a potkala vás chřipka, rozhodně ji nepodceňujte, ale vyhledejte lékaře. Jestliže od prvních příznaků uplynulo méně než 48 hodin, mohou vám být podány vysoce účinné léky proti chřipce (antivirotika). Při chřipce často dochází ke zhoršení základního onemocnění a je nutný pobyt v nemocnici.

Nechcete skončit na JIPce? Nekuřte a hlídejte si váhu

Mezi dva nejčastější rizikové faktory vedoucí k hospitalizaci na oddělení intenzivní péče (JIP), které můžeme ovlivnit, patří obezita a kouření. Lidé s nadbytečnými kilogramy bojují s chřipkou mnohem hůře než ti, jejichž váha je v normě. Také u nich častěji dochází k dechovému selhání s nutností intenzivní péče a napojení na dýchací přístroje.

Chřipkový virus mimo jiné napadá i řasinky v dýchacích cestách. Ty mají za úkol čistit dýchací cesty tím, že vytvářejí ochranný hlen zachycující viry i bakterie a posouvají jej vzhůru, aby mohl být vykašlán. Vlivem látek obsažených v cigaretovém kouři se ale řasinky stávají ještě „línějšími“ a dál se snižuje jejich schopnost zbavit dýchací cesty mikrobů. Průdušnice a průdušky se tak mnohem hůř čistí a viry i bakterie se snáze dostávají do plic. Kuřáci tak vlastně svému tělu při boji s chřipkou sami házejí klacky pod nohy.

Těhotné ženy by se měly před chřipkou chránit

V těhotenství je vhodné vyhnout se během chřipkové epidemie všem místům, kde se shromažďuje větší množství lidí, i kontaktu s nemocnými a snížit riziko infekce na minimum. Na očkování u gravidních žen se názory odborníků liší, někteří jej považují za příliš riskantní, jiní jej doporučují jako jedinou jistou ochranu před chřipkovou nákazou. Onemocnění matky může vést k narušení vývoje plodu i k některým poruchám, jako jsou schizofrenie nebo autismus. U budoucích maminek je často i průběh chřipky těžší, a proto je dobré mít se před ní na pozoru.