Chřipka, pomocná vyšetření a antibiotika

Bolesti hlavy, bolesti svalů, horečka, rýma, kašel, bolesti v krku, únava, schvácenost. Většinou to shrneme: „Chytil jsem chřipku.“ Díky medicínské osvětě většina z nás ví, že pokud máme chřipku, nemá smysl užívat antibiotika, protože chřipka je způsobena virem a antibiotika proti virům neúčinkují. Proto mnoho z nás překvapí, když nám lékař antibiotika přesto předepíše, ačkoli jsme o své chřipce nezvratně přesvědčeni.

Diferenciální diagnóza...

Háček je v tom, že obtíže vyjmenované výše neprovázejí zdaleka jen chřipku. Objevují se také u mnoha jiných infekčních onemocnění, jejichž původci pronikají do organismu přes dýchací cesty. Příčinou velké části těchto nemocí však nejsou viry, ale bakterie. V takovém případě je předepsání antibiotik na místě.

O povaze a původci nemoci pomáhá lékaři v orientaci kromě popisu toho, co nás trápí, v první řadě tzv. fyzikální vyšetření. Pohled do dutiny ústní prozradí stav sliznic a mandlí, poslech hrudníku odhalí zahleněné průdušky při bronchitidě nebo oslabené dýchání například při zánětu plic. Stav kůže informuje o horečnatých onemocněních provázených vyrážkou. A tak dále.

C-reaktivní protein...

Často již kombinace rozhovoru s pacientem a fyzikálního vyšetření stačí lékaři k tomu, aby spolehlivě určil, o jaký typ onemocnění se jedná, a podle toho nasadil léčbu. Někdy je však k definitivnímu rozlišení druhu infekce potřeba využít pomocných vyšetřovacích metod. Jednou z nejmodernějších a přitom stále dostupnějších je vyšetření C-reaktivního proteinu (CRP).

Princip metody...

Provádí se z krve a jeho „kouzlo“ tkví v tom, že rychle rozliší bakteriální a virovou infekci. Když je hodnota CRP vysoká (cca 35 a výše), jedná se o bakteriální infekci. Když je nízká, o bakteriální infekci se nejedná. Pokud se hodnota CRP stanovuje v laboratoři, pak se výsledek zpravidla dozvíme druhý den. Má-li ovšem lékař k dispozici speciální přístroj na vyšetření CRP přímo v ambulanci, zjistí výši CRP do deseti minut. Množství CRP nám sice neprozradí, jaký mikroorganismus konkrétně infekci způsobil, ale velmi pomáhá při rozhodování, zda antibiotika podat, či nikoliv.

Stěr a kultivace bakterií...

Pokud by bylo potřeba identifikovat přímo konkrétního původce onemocnění (například kdyby onemocnění při léčbě stále neustupovalo), lze provést v případě pátrání po bakteriích stěry, například při zánětu v krku stěr z mandlí. Vyhodnocení stěrů trvá 48 až 72 hodin. Musí se počkat, co ve vzorku „vyroste“. Výhodou je, že se zjištěné bakterie testují na citlivost vůči jednotlivým typům antibiotik, a tak můžeme cíleně podat antibiotika otestovaná jako účinná proti dané bakterii. V případě pátrání po virech se provádí vyšetření z krve.

Je mnoho způsobů diagnistiky...

Existuje ještě několik dalších pomocných vyšetření. Lékař se o jejich použití rozhoduje podle toho, zda mají nebo nemají přínos pro diagnostiku a následnou léčbu a zda zároveň neúměrně nezatěžují pacienta.

Kdy je potřeba nasadit ATB...

Od původní pacientské „diagnózy“ chřipky se tak lékař dopracuje ke své diagnóze, která může být velmi odlišná od chřipky nebo může mít více složek. Na chřipku (tu opravdovou, způsobenou virem chřipky) totiž rády nasedají bakteriální infekce, třeba zánět průdušek nebo zánět plic. Pak se i „při chřipce“ předepisují antibiotika.

(zak)