Zvýšená koncentrace prolaktinu u mužů a žen
Zvýšené sérové koncentrace prolaktinu (PRL) se mohou vyskytovat až u 10
% populace. Prevalence klinicky signifikantních hyperprolaktinemií se
udává v rozsahu od 0,4 % až po 5 % mezi pacienty klinik plánovaného
rodičovství.
Jak působí prolaktin na ženy...
U žen již mírná elevace sérových koncentrací PRL (31-50 µg/l) bývá spojována s oligomenoreou. Vyšší hodnoty (51-75 µg/l) se pak projevují zkrácením luteální fáze, snížením libida a infertilitou. Enormně zvýšené hodnoty (>100 µg/l) jsou téměř vždy spojeny s hypogonadismem, galaktoreou a amenoreou. Hyperprolaktinemické pacientky pak rovněž pozorují nárůst hmotnosti, často následkem přítomnosti PRL-secernujícího tumoru.
A jak na muže...
U mužů se hyperprolaktinemie projevuje snížením libida, impotencí, sníženou produkcí spermií, gynekomastií a vzácněji i galaktoreou. Impotence na hyperprolaktinemickém podkladě je pak rezistentní k farmakoterapii testosteronem a je spojena s úbytkem svalové hmoty a ztrátou tělesného ochlupení.
Výsledkem je malá produkce pohlavních hormonů a...
Hypogonadismus u obou pohlaví rezultuje v osteopenii. Míra snížení kostní denzity pak koreluje s dobou trvání a závažností hypogonadismu. V diferenciální diagnostice hyperprolaktinemie je klíčové vyloučení přítomnosti patofyziologických stavů, které v konečném důsledku mohou vést k zvýšeným koncentracím PRL. Jedná se například o primární hypotyreoidismus, farmakoterapii dopaminergními antagonisty (neuroleptika, tricyklická antidepresiva) či pituitární adenomy. Dále je nutno na podkladě NMR vyloučit nárůst masy v oblasti adenohypofýzy.
Samotná hyperprolaktinemie ve většině případů není život ohrožující stav. Problémy však nastávají ve chvíli, kdy právě zvýšené koncentrace prolaktinu mohou být zodpovědné za infertilitu jednoho z partnerů či pokud je tvorba mléka u žen nežádoucí.
A jak se léčí...
V terapii hyperprolaktinemie jsou na prvním místě dopaminergní agonisté. Dlouhou dobu preferovaný bromocriptin je z důvodů lepšího profilu nežádoucích účinků a vhodnějšího dávkovacího režimu postupně nahrazován kabergolinem. Léčba těmito léky je výhledově celoživotní, ukazuje se však, že po určité době je (v případě remise a za pravidelných kontrol odborný lékařem) možné jejich vysazení.
(ver)
Zdroj: Serri O, a spol. Canadian Mediacal Association Journal 2003;169(6):575-581.
CMAJ. 2003 Sep 16;169(6):575-81.
Comment in:
CMAJ. 2004 Jan 20;170(2):176-7; author reply 177.
CMAJ. 2004 Jan 20;170(2):176; author reply 177.
