Žloutenka typu C − skrytá epidemie? O nákaze nemusíte vědět
Na dnešek, tedy na 28. července, připadá Světový den hepatitidy. Tato celosvětová akce má za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o virových žloutenkách (hepatitidách), zejména pak o virové žloutence typu C − tichém a nenápadném zabijákovi, jehož výskyt je alarmující, ale povědomí veřejnosti o něm je malé. Nakaženy jím přitom mohou být tisíce lidí, aniž by o tom věděly. Nemoc se totiž může projevovat zcela minimálními příznaky a naplno se může projevit až za 20−30 let od nakažení. Po celou dobu však ničí játra, takže její neléčení může skončit jejich cirhózou nebo rakovinou.
Nákaza se šíří hlavně infikovanými jehlami
„Hlavní cestou nákazy infekce virové hepatitidy tohoto typu je přenos krví, a to zejména při sdílení společného náčiní mezi lidmi, kteří užívají injekčně drogy. K nákaze ale dochází i sexuálním stykem. Stále se mohou také objevovat lidé, kteří se nakazili při krevní transfúzi v dobách, kdy se krev dárců na hepatitidu C netestovala,“ říká doc. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D., vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.
V České republice žije v současné době asi 40 000 lidí nakažených virem hepatitidy C, ročně jich je nově diagnostikováno kolem 1000. Nejvíce jich žije v Ústeckém a Karlovarském kraji, naopak nejméně ve Zlínském kraji.
Léčbu prodělá podle odborníků zhruba 1200 osob ročně, přitom moderními léky lze tuto nemoc vyléčit za dva měsíce. Fakt, že se nemoc nemusí zpočátku nijak projevit, vede k tomu, že se nemocní začínají léčit až v pozdějších stádiích, kdy už jejich játra selhávají a vyžadují například transplantaci, takže jejich léčba je nejen náročnější, ale také dražší. „Analýza nákladové efektivity prokázala, že okamžitá léčba pacientů s chronickou hepatitidou C je účinnější a méně nákladná než péče o pokročilejší stadia onemocnění. Čím později nemoc odhalíme, tím horší má dopady nejen na jedince, ale i na jeho okolí,“ vysvětluje doc. Mravčík.
Recovery: Nedostatek peněz ohrožuje terénní programy
Jenže právě včasné odhalení nemoci bývá nejtvrdším oříškem. Zhruba ze 60 % jsou totiž mezi nakaženými injekční uživatelé drog. Těch, je podle odborníků v současné době v ČR kolem 9−12 000. K odhalení nemoci tak dochází nejčastěji v nízkoprahových programech, které s drogově závislými pracují, nabízejí jim možnost testování a v případě potřeby jim poskytují informace a zprostředkovávají další léčbu.
Jenže podle Sdružení pacientů s diagnózou závislosti Recovery stát činnost těchto organizací finančně omezuje. „V České republice máme odlišnou drogovou scénu než v ostatních zemích. Žije zde přibližně 40 000 uživatelů pervitinu, z nichž podstatná část užívá drogu nitrožilně. Přesto je výskyt nakažených hepatitidou typu C a virem HIV poměrně nízký. Zásluhu na tom mají neziskové organizace, které do značné míry suplují činnost státu a s drogově závislými pracují,” upozorňuje František Trantina, předseda pacientského sdružení Recovery. Pokud nebudou tyto programy z důvodu nedostatku peněz dobře dostupné a nemocné nikdo včas nevyhledá a nezaléčí, můžeme podle jeho slov v příštích dvou dekádách očekávat významný dopad epidemie žloutenky typu C na nemocnost a úmrtnost.
Věznice: Nakažená je až třetina odsouzených
Naopak přesná čísla o výskytu virové hepatitidy C mají v českých věznicích. Všichni nastupující vězni jsou totiž bez výjimky testováni. Podle údajů Vězeňské služby ČR je nakažena až třetina odsouzených. Většina z nich je drogově závislá. „Výhodou koncentrace do jednoho místa je, že jsou zachyceni včas, nevýhodou, že nemoc předávají dál. Například aplikací drogy infikovanou jehlou nebo při tetování. Tím, že jsou na jednom místě a z léčby neodejdou, je umíme v podstatě všechny vyléčit. Většinou jde o mladé lidi ve věku od 20 do 40 let a léčbu téměř nikdo z nich neodmítá. Narážíme ale na finanční strop pojišťoven. Všeobecná zdravotní pojišťovna pokryje léčbu u zhruba čtvrtiny těch, kteří ji potřebují, a nemocní pak končí ‚na čekačce’. Problém je, že se vracejí do vězení, kde mohou znovu nakazit ty, co jsme předtím vyléčili,“ uvádí MUDr. Vratislav Řehák z Centra pro léčbu virových hepatitid nestátního zdravotnického zařízení Remedis.
Počet vězňů se pohybuje mezi 22 000 a 25 000. Každý rok se ve věznicích léčí se žloutenkou typu C přibližně 600 vězňů. Podle MUDr. Řeháka to zdaleka nestačí, přitom právě vězení je ideálním místem pro záchyt a léčbu všech infikovaných. „Hlavní prevencí hepatitidy typu C je v dnešní době léčba zdroje infekce,“ dodává MUDr. Řehák.
V ČR chybí národní strategie
Přestože zachycenou nemoc lze dobře léčit, Česká republika nemá národní strategii eliminace virové hepatitidy typu C. Zavedení strategie doporučila členským státům, mezi něž Česká republika patří, Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta zároveň stanovila odstranění viru hepatitidy C do roku 2030 jako významný cíl veřejného zdravotnictví.
„Při současných léčebných možnostech by bylo možné nemoc v České republice téměř zcela vymýtit během 10 let. Nyní jednáme s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami o schválení akčního plánu na období 2019–2021. Plán se zaměřuje na eliminaci této nemoci v epidemiologicky nejvýznamnější skupině v České republice – u uživatelů drog. Nenahrazuje národní strategii eliminace žloutenky C pro všechny cílové skupiny podle dokumentů WHO, ale může být její významnou součástí,“ dodává doc. Mravčík.
redakce uLékaře.cz s využitím TZ
Zdroj:
Žloutenka typu C – hrozba dřímající v těle desítek tisíc lidí. Tisková zpráva Recovery, 23. 7. 2019
Hepatitida C – tichý a nenápadný zabiják, https://www.ikem.cz/cs/hepatitida-c-tichy-a-nenapadny-zabijak/a-3287/
