Že vás prázdniny strávené doma uchrání před parazity? Ani náhodou!
Cestovatelské možnosti tohoto léta zdá se budou omezené. Mnoha vášnivým cestovatelům to jistě překazilo jejich plány, na druhou stranu se alespoň nenakazí malárií, žlutou zimnicí a dalšími tropickými parazitárními chorobami. Ale že bychom díky omezení cestování byli během letošní tuzemské dovolené zcela bez rizika chytnutí parazita? To zajisté ne. I u nás by se měl mít člověk na pozoru a vědět základní postupy zamezení kontaktu s jejich nejčastějšími zástupci.
Všudypřítomná klíšťata
Když pomineme mikropredátory typu komárů a ovádů, asi vás nepřekvapí, že na prvních řádcích článku bude zmíněno klíště obecné (Ixodes ricinus), jelikož se s ním setkal v teplejších měsících nejspíše každý. To svědčí o jeho hojném rozšíření na území ČR. Tento roztoč je významný především proto, že se jedná o přenašeče virů způsobujících klíšťovou encefalitidu a bakterií vyvolávajících lymskou boreliózu. Zatímco proti borelióze účinná vakcína neexistuje, proti encefalitidě se člověk může chránit očkováním. Na českém trhu jsou dvě vakcíny, u nichž je pro zachování ochranné imunity důležité pravidelné přeočkování po 3–5 letech.
Klíšťata se mohou v našich podmínkách vyskytovat v nadmořské výšce až 1200 m. n. m, a proto ani cesty do českých hor nejsou zárukou vyhnutí se tomuto krevsajícímu parazitovi. Po čas teplejších dní v roce vydává Státní zdravotní ústav s podporou ministerstva zdravotnictví dvakrát týdně předpověď aktivity klíštěte obecného pro území ČR, s čímž pozitivně koreluje riziko nákazy výše zmíněnými viry či bakteriemi. Na jeho základě můžete přizpůsobit své chování a opatření v přírodě. Po návratu z výletu byste se měli pečlivě prohlédnout a případné klíště co nejdříve odstranit.
Nejen nákazu, paraziti vám zanechají i úpornou vyrážku
Kromě klíšťat se můžete ve vámi vybraném dovolenkovém prostředí setkat tváří tvář se sametkami, roztoči, u kterých parazitují pouze larvy. Sametka na rozdíl od klíštěte nesaje krev, ale buněčnou drť natrávenou silnými enzymy, kterou nasává nejčastěji v okolí těsně přiléhajícího oděvu (typicky v oblasti kotníků, podél gumiček spodního prádla) či v kožních záhybech. Nemusíme se bát, že na vás sametka podzimní něco přenese, jako tomu je v případě klíštěte, ale zmíněné trávicí enzymy vyvolávají u lidí různý stupeň imunitní reakce, nejčastěji ve formě výrazně svědivé zarudlé vyrážky trvající až několik týdnů.
Návrat štěnic na výsluní
V ubytovacích zařízeních můžete narazit na štěnici obecnou (Cimex lectularius) a posléze si ji do svého příbytku dovézt jako nezvaného hosta. Štěnice saje především v noci. Jedná se o parazita, který se stal v druhé polovině minulého století téměř raritou, ale díky rostoucímu pohybu lidí se jejich výskyt za poslední léta více než zdesetinásobil. Je obtížné se jich zbavit, jelikož se ukrývají v nesnadno odhalitelných místech. Tělo mají výrazně zploštělé, a tak se vejdou i do nejmenších skulinek.
Důkazem výskytu štěnic je nalezení jejich trusu, např. pod matrací, či jejich specifický zápach popisovaný jako aroma koriandru a v neposlední řadě typické štípance na těle napadeného. Česká společnost se vždy dívala na výskyt štěnic v domácnosti skrz prsty. Považovala to za projev nepořádku a zanedbávání hygieny, avšak toto tvrzení není pravdou, protože štěnice se nejčastěji šíří s nábytkem či v zavazadlech, která je při návratu z cest nutné důkladně zkontrolovat.
Závěrem je možné výletníkům s ohledem k výše zmíněným parazitům doporučit nosit při procházkách světlé oblečení, ideálně s dlouhým rukávem a nohavicemi, jelikož na něm snadno klíště detekují. V oblastech s kalamitním výskytem sametek zastrkávejte lem nohavic do ponožek a vůbec zakrývejte exponovaná místa a v obou případech zkuste použít repelenty ochromující schopnost parazitů detekovat procházejícího hostitele. V případě podezření na štěnice je při návratu z prázdnin nezbytné pečlivě prohlédnout zavazadla a jejich obsah.
(leš)
Zdroje:
http://web.natur.cuni.cz/gis/klistata/mapa.html
Volf P., Horák P. a kol. Paraziti a jejich biologie. Triton: Praha, 2008.
Votýpka J. a kol. O parazitech a lidech. Triton: Praha, 2018.
