Zažívací obtíže v létě? Běžné, ale jde jim předcházet

Střevní potíže v podobě akutních průjmů v létě nejčastěji způsobují střevní infekce, kdy zkonzumujeme potraviny nakažené mikroby. Další možností je otrava jídlem neboli toxikóza – to znamená, že jídlo je kontaminováno toxiny, které bakterie produkují, živé bakterie v nich ale již nejsou. 

Projevy obou typů nákaz bývají podobné. Mohou se objevovat už za tři hodiny, ale i za několik dní od požití potraviny. Patří mezi ně:

• průjem,
• křeče v břiše,
• nevolnost a zvracení,
• horečka,
• bolesti hlavy, svalů a kloubů. 

Střevní chřipka obvykle za pár dní odezní, někdy ale může trvat i celý týden. Pokud projevy neustoupí ani po týdnu, měli byste se obrátit na lékaře.

Na co si dát pozor

Jak už bylo řečeno, průjem neboli akutní gastroenteritida nás v létě nejčastěji postihne po konzumaci kontaminovaného jídla. Nejčastěji jde o:

• syrová nebo nedovařená vejce,
• nedovařené nebo syrové maso, zejména kuřecí,
• nehygienické podmínky při přípravě potravy,
• měkké nepasterizované sýry,
• syrové ryby,
• kontaminovanou vodu,
• nedovařenou rýži,
• nepasterizované nápoje, například mléko nebo cider.

Mezi bakterie, které tato jídla a nápoje mohou osídlit, patří například Campylobakter, Salmonella, Escherichia coli, Listerie nebo toxiny Stafylococus aureus. 

Léčba? Hlavně pijte!

Základním cílem léčby patří zejména prevence a terapie dehydratace (odvodnění těla), která je s průjmy často spojena, a to zejména u dětí. Proto je nutné pít hodně vody a doplňovat i elektrolyty, například iontovými nápoji nebo rehydratačními roztoky, abychom nahradili i ztracené soli a minerály. Během potíží je vhodné se vyhnout mléčným výrobkům. 

Terapie většinou stojí hlavně na dehydrataci a medikamentózní léčba obvykle není nutná. Léky, jako jsou střevní desinfekcia nebo léky tlumící zvracení, obvykle nejsou doporučovány. Jednou z možností, která ulevuje od potíží a zkracuje jejich dobu, je například racekadotril, který snižuje sekreci střevní sliznice, ale zároveň nemá vliv na hybnost střeva. Další možností jsou tzv. adsorbencia, tedy léky, které na svůj povrch navazují bakteriální toxiny, samotné bakterie nebo viry. 

Pokud nejste schopni v sobě tekutiny ani potravu udržet, jste ohrožení dehydratací, a je tak možné, že budete potřebovat doplnění tekutin nitrožilně a hospitalizaci v nemocnici. 

Nezapomínejte na prevenci

Střevním potížím v létě můžete zabránit, budete-li při dbát na základní hygienická pravidla přípravě jídla, které konzumujete, a budete si pečlivě vybírat místa, kde případně jídlo nakupujete. Držet se můžete těchto tipů:

• Udržujte čisté jak své ruce, tak plochy, na kterých jídlo připravujete.
• Hovězí maso zpracujte na teplotu min. 71 °C.
• Vepřové maso ohřejte alespoň na 62 °C.
• Drůbeží maso nikdy nekonzumujte, nemá-li teplotu alespoň 73 °C.
• Dbejte na kvalitu konzervovaných výrobků a ujistěte se, že jsou od důvěryhodného dodavatele.
• Jídlo, které by se mohlo brzy zkazit, zmrazte do dvou hodin.
• Vypadá-li jídlo pochybně, nejezte ho!

Zdroje:

http://www.familydoctor.co.nz/categories/infections/an-overview-of-food-poisoning-a-patients-guide/

www.healthline.com/health/digestive-health/stomach-bug-or-food-poisoning#Overview1