Za úbytkem alergiků může stát kojení i lepší životní prostředí
Vzhledem k rostoucímu počtu alergiků je otázka prevence alergických onemocnění stále středem pozornosti odborné i laické veřejnosti.
V minulých letech proběhla v mnoha zemích rozsáhlá studie, která se zabývala možnostmi prevence alergie u malých dětí. V nedávné době byla ukončena další taková studie, která navázala na předchozí výsledky. Děti ve věku 12–24 měsíců s atopickým ekzémem byly podrobně alergologicky vyšetřeny a část jich byla léčena jedním z tzv. antihistaminik 2. generace. Cílem léčby bylo zabránit nebo oddálit rozvoj alergického onemocnění dýchacích cest.
Během studie bylo nashromážděno mnoho informací o zdravotním stavu a senzibilizaci u celkem 2 222 dětí. Tyto údaje slouží k porovnání senzibilizace dětí z 12 zemí: Austrálie, Jižní Afriky a deseti evropských zemí. Rozdíly v časné senzibilizaci byly mezi jednotlivými zeměmi překvapivě velké.
Z celkového počtu dětí s atopickým ekzémem měla více než polovina dětí zvýšené celkové alergické protilátky a opět u nadpoloviční většiny byla prokázána senzibilizace na jeden nebo více alergenů.
Špatná plíseň
Nejvíce senzibilizovaných dětí bylo v Austrálii (83 %) a velké Británii (76 %), nejméně v Polsku a Belgii. Ve všech zemích bez rozdílu byla mezi inhalačními alergeny nejvyšší senzibilizace na roztoče, dále na kočku, pyly trav a plíseň Alternaria.
Alergizující bílek
Velké rozdíly mezi zeměmi byly nalezeny v senzibilizaci na potraviny. Celkově bylo nejvíce dětí citlivých na bílek, dále potom na kravské mléko a burské oříšky. Teprve potom následovaly inhalační alergeny. Nejvyšší senzibilizace na bílek byla v Austrálii, Itálii a Velké Británii, na kravské mléko v Itálii a na burské oříšky v Austrálii, Nizozemsku a Velké Británii.
Kočka – přítel alergiků?
Naše země patří k těm, kde je kojeno nejvíce dětí a jsou kojeny nejdéle. K nejméně kojícím patří matky z Francie. Senzibilizace na mléko a bílek za posledních 10 let u nás výrazně poklesla (z 50 na 21 % a z 69 na 38 %). Senzibilizace na kočku u nás za stejné období poklesla z 28 na 8 %. Jedno z vysvětlení může být zlepšení preventivních opatření včetně vysokého procenta kojených dětí a zlepšení životního prostředí.
Z výsledků vyplynulo, že existují výrazné rozdíly mezi senzibilizací dětí z jednotlivých zemí, a tak nelze údaje získané v jedné zemi generalizovat a odvozovat z nich opatření pro země ostatní.
(van)
