Za vznik osteoporózy mohou geny – alespoň částečně
Řídnutí kostí je do určité míry dědičnou záležitostí. Pokud se tedy u vašich předků ve vyšším věku vyskytovaly zlomeniny, dávejte si dobrý pozor. Pravděpodobnost, že osteoporóza zasáhne také vás, není zrovna zanedbatelná.
Týmová hra genů
To, kolik kostní hmoty máme, je ze tří čtvrtin vysvětlitelné geneticky. Byla odhalena řada genů, které v některých rodinách odpovídají za vyšší množství kostní hmoty, jindy naopak za osteoporózu. Nejde však jen o jediný gen. Mechanická odolnost kostí je nezbytná pro zachování života. Je proto zajištěna mnoha geny, které se mohou vzájemně zastupovat.
Geneticky je ostatně dáno nejen kolik kostní hmoty se vytvoří v dětství a dospívání, ale i jaký tvar a rozměry má kost, jak rychle ubývá po přechodu u žen, kolik hormonů se tvoří a jaké jsou pro ně receptory. Geneticky jsou podmíněny také receptory pro vitamin D, a tedy vstřebávání vápníku.
Každých deset let nové kosti
Kost je metabolicky velmi aktivní tkání. Má nejen mechanické funkce a vytváří prostor pro kostní dřeň, ale slouží jako zásobárna životně nezbytných minerálů, zejména vápníku. Kost se proto musí pravidelně obnovovat, v dospělosti se kompletně přestaví průměrně během každých deseti let.
Tato obnova předpokládá odstraňování poškozených nebo příliš starých úseků kosti a potom vyplňování vzniklých defektů novou zdravou kostní hmotou. Obnovu kosti zajišťují specializované kostní buňky. Díky takové pravidelné obnově zůstávají kosti nejen tvrdé, ale také dostatečně pružné.
Během celého života spočívá obnova kostí na čtyřech pilířích:
- genetických dispozicích
- výživě – zejména na příjmu vápníku a vitaminu D
- hormonálních faktorech – především na produkci hormonů pohlavních, štítné žlázy a nadledvin
- fyzické aktivitě – tedy na mechanickém zatěžování
Poškození kteréhokoli z těchto čtyř pilířů (genetika, výživa, hormony, pohyb) ohrožuje obnovu kostí.
(len)
