Proleženiny – jak si s nimi poradit doma a s čím už za odborníkem?
Proleženiny neboli dekubity jsou velice bolestivou, nepříjemnou a poměrně těžkou komplikací zdravotního stavu nejčastěji u lidí s omezenou pohyblivostí. Zachováte-li při péči o někoho blízkého v podobné situaci některé zásady, můžete si s lehčími formami proleženin poradit i sami doma. Pokud se ale stav nelepší, určitě vyhledejte lékařskou pomoc.
Nejlepší obranou je prevence
Pokud pečujete o někoho, kdo je trvale upoután na lůžko či invalidní vozík, existuje u něj zvýšená pravděpodobnost vzniku proleženin. Při dodržení několika zásad můžete riziko jejich vzniku přinejmenším snížit. Obecně platí, že je nejlepší jejich vzniku předcházet, a i když už se objeví, stále dodržovat principy prevence.
- Je nejlepší, aby se člověk s rizikem vzniku dekubitů snažil v co největší možné míře sám aktivně pohybovat.
- Pokud už není nemocný schopen samostatného pohybu, měňte polohu nemocného přibližně po dvou hodinách. Omezíte tak působení stálého tlaku na místa, kde jsou kosti blízko povrchu těla (např. kostrč, paty). Ve tkáni mezi povrchem těla a kostí snáze dochází k útlaku cév, což vede ke vzniku proleženin různého stupně. Zdravá tkáň potřebuje přiměřené prokrvení, což znamená i dostatečné množství živin a kyslíku, které jsou vedeny právě krví.
- Vybírejte pokud možno hladké, případně i bezešvé oblečení z materiálu, který dobře odvádí pachy a tekutiny. Dále by měl oděv dobře padnout a také by se měl snadno oblékat.
- Pokuste se zamezit nadměrnému odírání kůže zbytečným smýkáním po podložce při manipulaci s nemocným. Správnou techniku manipulace s nemocným vám může ukázat ošetřovatelka pracující v domácí péči.
- Zajistěte vhodnou postel s antidekubitní matrací. Prostěradlo musí být hladce vypnuté – jakýkoliv ohyb může přispívat ke vzniku proleženin.
- Používejte polohovací příslušenství – různé polštářky, válečky a podložky. Ohledně jejich použití se poraďte s lékařem nebo jiným odborníkem. Výběr vhodných pomůcek je velice důležitý – existují totiž i výrobky, které mohou mít spíše negativní efekt – např. podložky tvaru „donut“ (tedy s otvorem uprostřed). Mnoho zkušeností s prevencí proleženin a použitím podobných pomůcek mají například ošetřovatelky pracující v domácí péči nebo zdravotní sestry v nemocnici. Mohou vám rovněž pomoci potřebné pomůcky získat či poradit, jak je získat.
- Dbejte na vyváženou hodnotnou výživu a dostatečný pitný režim. Strava by měla s přihlédnutím k jiným onemocněním obsahovat dostatek bílkovin. Skladbu potravy je dobré konzultovat s lékařem nebo nutričním terapeutem.
- Udržujte pokožku čistou, suchou a hydratovanou. Důsledně dodržujte hygienu všech partií. Používejte k tomu patřičnou kosmetiku – nedráždivou a hydratační (mycí pěny místo mýdel, ochranné oleje, …). S jejím výběrem vám může opět poradit nejlépe ošetřovatelka z domácí péče. Ty mají s touto kosmetikou nejvíce zkušeností.
- Snažte se zajistit psychickou pohodu nemocného. Pokuste se mu navrhnout různé způsoby trávení času, najít novou zábavu, případně i práci z domova.
Co dělat, když už se proleženiny objeví…
Abychom výskyt proleženin odhalili, je třeba pokožku pravidelně kontrolovat. Dekubity se vyvíjejí v několika stadiích:
- Zarudnutí, bolest, otok postižené oblasti.
Pro zahojení poranění tohoto typu stačí dodržovat výše uvedené zásady. Při polohování se snažíme toto místo nezatěžovat nebo se tlak snažíme alespoň podstatně minimalizovat. - Puchýř nebo povrchový vřed.
Pokud se jedná o poranění menšího rozsahu, lze využít principy léčby předchozího stadia, ránu dezinfikujeme, ošetříme pomocí dezinfekce Betadine a sterilního krytí. Ještě lépe ale působí, když na ránu po dezinfekci naneseme HemaGel, využívající moderní princip vlhkého hojení ran, na sterilní gázu naneseme Betadine mast (jako mastný podklad, aby se HemaGel nevstřebal do gázy a zůstal na ráně) a sterilně překryjeme.
Rozsáhlejší nebo nehojící se ránu svěříme do péče odborníka. - Odumření tkáně.
Odumřelá tkáň patří v každém případě do péče lékařů.
Zdroj: www.webmd.com
