Moluska se přenášejí nejčastěji přímým kontaktem s kůží nemocného jedince, což jsou případy nákazy především v dětských kolektivech, v bazénech a na sportovištích. Onemocnění lze předat i skrze kontaminované předměty, jako jsou hračky, ručníky a podobně. U dospělých je možný přenos též sexuálním kontaktem. Zvláštní skupinu představují imunokompromitovaní jedinci, tedy lidé, kteří mají například AIDS nebo nějakou formu leukémie či kteří užívají léky ze skupiny imunosupresiv. Tito pacienti se nakazí velmi snadno a onemocnění u nich mívá závažnější průběh. Jinak je prognóza léčby molusek u dětí a zdravých dospělých velmi dobrá.
Nelze je přehlédnout
Moluska jsou nebolestivá, ale mohou svědit. Škrábáním se pak šíří do okolí.
- Zpočátku jsou útvary tvrdé a mají barvu kůže.
- Později mohou změknout a po vymáčknutí obsahují bílou sýrovitou hmotu.
- Občas se zanítí a zarudnou.
Ke komplikacím onemocnění molusky patří jejich podráždění, zánět, bakteriální infekce a hnisání.
Možnosti likvidace
Klasická léčba spočívá v místní aplikaci adstringencií (stahujících prostředků), která ničí horní vrstvy kůže. Případně se používá kryodestrukce (zmrazení tkáně), laser nebo kyretáž (seškrábnutí útvaru z pokožky). To už jsou poněkud nepříjemné procedury. Navíc mohou zanechat jizvy a nepigmentované oblasti kůže, což může být kosmetickým problémem.
A co homeopatie?
V případě molusek jsou velmi účinné správně volené tzv. terénní homeopatické preparáty. Zabraňují recidivě tohoto onemocnění.
Léky odpovídající vzhledu molusek
Dulcamara 9CH – pro útvary jakoby průsvitné, viditelné spíše při bočním pohledu, nesvědivé a nebolestivé.
Cinnabaris 9CH – lék vhodný na moluska špičatá, červená, se zarudlým okolím a intenzivně svědící.
Kalium muriaticum 9CH – preparát lze použít u velmi odolných molusek, jeho indikací je obsah bílých sýrovitých hmot uvnitř.
Tyto přípravky podáváme 2× denně v dávce 5 granulí.
Terénní homeopatické léky
Thuya occidentalis 15CH – je hlavním lékem při sklonech k tvorbě měkkých bradavic, především na místech krytých oděvem. Svědění a bolest se horší po škrábání. Nejlépe na tento přípravek reagují osoby směřující k obezitě a lidé s mastnou a nezdravě vypadající pokožkou. Bývají citlivé na chlad, snadno nastydnou a pak mají rýmu se zeleným hlenem. Mohou si stěžovat i na doprovodné páchnoucí pocení.
Calcarea carbonica 15CH – pomáhá od molusek hlavně obézním, slabým a snadno unavitelným jedincům. Mívají zvětšené lymfatické uzliny a snadno onemocní, zejména z vlhka a chladu. Moluska se u nich objevují na obličeji a na rukách a mají sklon k tvorbě vřídků.
Silicea 15CH – je řešením pro moluska s tendencí k hnisání a páchnoucímu hnisu. Hodí se tehdy, když jsou tyto útvary silně svědivé. Celkově preparát zabírá především u hubených dětí velmi citlivých na chlad a studené prostředí.
Tyto léky podáváme v uvedených ředěních 1–2× týdně v dávce 5 granulí.
Oscillococcinum – protože moluscum contagiosum je virové onemocnění, je potřebné podpořit právě protivirovou imunitu. Ideální je Oscillococcinum. Tento lék podáváme v akutním stadiu 1 tubu 1× denně, později 1 tubu 1× týdně.
Pomáhá i příroda!
- Extrakt z černého bezu má výrazné protivirové působení, může se použít jak přímo na moluska, tak i vnitřně.
- Jablečný ocet je starý „babský“ recept. Lze potírat moluska či bradavice několikrát denně. Tento prostředek se silným protivirovým i protibakteriálním účinkem proniká přímo do molusek.
- Tea tree olej je přírodním antiseptickým prostředkem, který se snadno dostává i do hlubších vrstev kůže.
- Kokosový olej je vhodný k promazávání kůže s molusky. Sám o sobě má protibakteriální i antimykotické účinky a navíc tlumí svědění a zánět v postižených místech.