Královská nemoc hýbala evropskými dějinami
Podle nejznámější přenašečky hemofilie královny Viktorie vznikl pro tuto chorobu často užívaný název „královská nemoc“. Tato panovnice byla velmi plodná, s manželem princem Albertem měli devět dětí, z toho byl jeden syn hemofilik a dvě dcery přenašečky. Díky dochovaným rodokmenům i historickým faktům lze na rodině královny Viktorie sledovat, jak se hemofilie šířila na další generace a jak ovlivnila nejen život postižených osob, ale i historický vývoj v tehdejší Evropě.
Stejný osud dědečka i vnuka
Anglická královna Viktorie (1837–1901) byla nositelkou genu pro hemofilii, a tak přestože sama byla zdravá, předala tuto nemoc prostřednictvím svých potomků několika královským rodům. Hemofilii měl i Viktoriin osmý syn Leopold, který trpěl na časté krvácení, což bylo poprvé zaznamenáno i v britském lékařském časopise (British Medical Journal) v roce 1868. Leopold zemřel ve věku 31 let na následky krvácení do mozku.
Leopoldova dcera Alice byla přenašečkou a jejich syn vikomt Trematon se narodil s hemofilií. Trematona potkal podobný osud jako jeho dědečka a zemřel opět v důsledku mozkového krvácení.
Jak s princeznou vyženit i hemofilii
Dvě z dcer královny Viktorie, Alice a Beatrice, byly také přenašečkami hemofilie. Protože v té době bylo zvykem uzavírat sňatky mezi šlechtickými rody v celé Evropě, přenesly tyto dvě ženy gen pro hemofilii do španělské a německé královské rodiny i do ruské carské rodiny, což mělo za následek výskyt hemofilie v příštích generacích.
Krvácivá nemoc následníka trůnu
Alexandra, vnučka královny Viktorie, se počátkem 20. století vdala za posledního ruského cara Mikoláše II. Carský pár toužil po synovi – následníkovi trůnu –, carevně se ale postupně narodily čtyři dcery. Až jako páté dítě se narodil syn Alexej, který ovšem trpěl hemofilií. Mikoláš i Alexandra byli zaneprázdněni starostmi o zdraví následníka trůnu právě v době, kdy se v tehdejším carském Rusku schylovalo k bouři. Díky tomu, že byl jediným, komu se dařilo mladému Alexejovi pomoci, získal obrovský vliv mnich Rasputin. Využíval především hypnózu, která Alexejovi pomohla ulevit od silných bolestí a podle některých zdrojů mohla i zpomalit krvácení.
Úloha hemofilie v ruské revoluci
Těžká nemoc následníka trůnu, napětí, které kvůli ní vzniklo v carské rodině, i moc, kterou získal šílený mnich Rasputin, dohromady vedly k nevyhnutelnému vyvrcholení napětí a k ruské revoluci.
Rasputin byl zavražděn v roce 1916 ruskými šlechtici, kterým se nelíbil jeho vliv na cara Mikoláše. To ale nic nezměnilo na chýlícím se konci ruského impéria. K ruské revoluci a pádu cara došlo v březnu 1917, o půl roku později následovala listopadová revoluce a vládu převzali bolševici. Sesazený car byl internován v Jekatěrinburgu a o rok později, z rozkazu rudého komisaře Sverdlova, byl i s celou rodinou zastřelen.
Hemofilie si své oběti nevybírá podle původu. Nevyhnula se ani královským rodinám. Krvácivé onemocnění potomků královny Viktorie, která byla přenašečkou, se počátkem minulého století podílelo i na politickém vývoji celé Evropy.
(hak)
Zdroje:
www.hemophilia.org
wikipedie.cz
