Když žíly nejsou ve formě…

Plíživá nemoc, která dokáže značně potrápit

Chronická žilní nedostatečnost se řadí mezi častá onemocnění srdečně-cévního systému. S nemocí žije zhruba každý druhý z nás a častokrát o ní nemá ani tušení. Pozitivní zprávou je, že časná stadia nemoci lze léčit dobře dostupnými přípravky pro podporu cévní stěny a jejich vrstev. Farmakologická léčba se často doplňuje o nejmodernější chirurgické metody a nemocným vrací opět radost z pohybu.

Obtíže, které s sebou toto onemocnění přináší, jsou závislé na míře poškození cév. Mezi nejčastější příznaky patří zejména:

• pulzující bolesti v bércích,
• bolest při chůzi, která po zastavení ustupuje,
• otoky nohou,
• svědění a křeče,
• drobné metličkové žilky.

Podle míry potíží, nálezu a pomocných zobrazovacích metod, jsou pak nemocní řazeni do sedmi následujících kategorií:

Časná stadia onemocnění nepodceňujte

Vědecké studie odhalily, že již při mírných, ba dokonce žádných viditelných známkách onemocnění již dochází k poruše odtoku krve v postižených cévách. Špatně také pracují chlopně v hlubokých žilách dolních končetin, kolabují. Tyto závěry jsou podloženy ultrazvukovým vyšetřením cév, které odhalilo, že krev v nemocných cévách má tendenci městnat. Tím vzniká nepravidelné proudění krve, zpomaluje se její odtok, a tudíž dochází k zhoršenému prokrvování tkání.

K zamezení rozvoji postižení je vhodné sáhnout po přípravcích k výživě cévní stěny, např. po Diozenu. Tento přístup je vhodný u pacientů spadajících do kategorií C0 a C1. U pacientů v pokročilém stadiu onemocnění, od C2 kategorie a výše, se mnohdy využívají (samostatně nebo v kombinaci s přípravky zvyšujícími odolnost cévní stěny) také přístupy moderní cévní chirurgie. Křečové žíly lze léčit například sklerotizací, laserem nebo radiofrekvenční ablací. Právě z ní pacienti profitují nejvíce, z uvedených metod má totiž nejlepší a dlouhotrvající výsledky. Některé z výkonů hradí také plně či částečně vaše zdravotní pojišťovna.

Kdo je v ohrožení žilní nedostatečností?

Z hlediska žilní nedostatečnosti jsou ohroženou skupinou lidé středního a vyššího věku s nadváhou či obezitou. Je známo, že nadbytečná kila mají negativní dopad na srdečně-cévní systém, a proto je při nich namístě úprava životního stylu. K onemocnění jsou náchylnější ženy, nejvíce těhotné. Na pozoru by se měli mít také lidé, které postihla hluboká žilní trombóza, či lidé s potvrzenou žilní hypertenzí. Lékaři dále upozorňují na nepříznivý vliv kouření, dlouhého stání anebo sezení. Na onemocnění se podepisují také nevhodná obuv a vysoké podpatky. Nošení punčoch či kompresních podkolenek při fyzické aktivitě pomáhá s žilním návratem a minimalizuje vznik otoků. Své nezastupitelné místo si udržují také již zmíněná tzv. venotonika pro podporu odolnosti žil či odeslání k specialistovi, který nález zhodnotí.

Ke každému pacientovi je třeba přistupovat individuálně. Rozdílné bude léčení u lidí v produktivním věku bez dalších přidružených nemocí a jinak se bude přistupovat k pacientům ve zvýšeném riziku infekčních onemocnění. Odlišné jsou také postupy u postižených s mírnými příznaky nemoci či v léčbě bércových vředů, které ohrožují zejména cukrovkáře.

(žij)

Zdroje:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6999161/pdf/12325_2019_Article_1217.pdf

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6327629/pdf/etm-17-02-1091.pdf

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5731590/pdf/i1526-6702-44-5-347.pdf