Křečové žíly
Křečové žíly jsou zpočátku pouze kosmetickým problémem, který postihuje jak ženy, tak muže. Ti ale většinou svůj problém neřeší a návštěvu lékaře odkládají. Postupný rozvoj choroby však přináší četná zdravotní rizika, bércové vředy nevyjímaje. Na téma křečových žil, o původu tohoto onemocnění, léčbě a jeho prevenci mluvil v magazínu U lékaře ve Studiu Zet na rádiu BBC cévní specialista z Fakultní nemocnice v Motole MUDr. Radovan Fiala.
Křečové žíly jsou zpočátku pouze kosmetickým problémem, který postihuje jak ženy, tak muže. Ti ale většinou svůj problém neřeší a návštěvu lékaře odkládají. Postupný rozvoj choroby však přináší četná zdravotní rizika, bércové vředy nevyjímaje. Na téma křečových žil, o původu tohoto onemocnění, léčbě a jeho prevenci mluvil v magazínu U lékaře ve Studiu Zet na rádiu BBC cévní specialista z Fakultní nemocnice v Motole MUDr. Radovan Fiala.
Pojďme si nejprve říci něco o původu onemocnění. Jak křečové žíly vznikají?
To je poměrně složitá otázka, respektive odpověď na ni. Obecně se dá říci, že v současné době nevíme, proč u konkrétního pacienta onemocnění vzniká. O původu křečových žil existují různé teorie. Takovou nejrozšířenější je, že křečové žíly jsou daní za to, že chodíme po dvou končetinách. Vlivem gravitace působí na náš žilní systém daleko větší síly, které nám žíly rozšiřují.
Můžete nám popsat žilní systém dolních končetin?
Na začátku se sluší říct, že žíly jsou ty „trubičky“, které odvádějí odkysličenou krev z orgánů a tkání směrem k srdci. Na dolních končetinách rozeznáváme několik žilních systémů. První a nejdůležitější je hluboký žilní systém, který odvádí většinu krve z dolních končetin. K němu se přidává povrchový žilní systém, jehož poškozením vznikají křečové žíly. Povrchový a hluboký systém jsou propojeny sítí spojek, takzvaných perforátorů.
Co je tedy podstatou vzniku křečových žil?
Aby krev z dolních končetin mohla odtékat proti vlivu gravitace, je zapotřebí několika mechanismů. Tím základním je správná funkce vlastní žíly a její stěny. V žilách nalézáme malé chlopně, které brání zpětnému toku krve. Neméně důležitá je i takzvaná svalová pumpa. Stlačováním žil okolními svaly dochází k posunu krve směrem k srdci. Pokud je tento mechanismus jakýmkoliv způsobem narušen, dochází ke vzniku křečových žil.
Jaká je příčina vzniku křečových žil?
Na vzniku křečových žil se kromě vlivu gravitace podílí také statické činnosti, pod kterými si můžeme představit dlouhé stání nebo sezení. K rozvoji křečových žil přispívají i dědičné faktory. Jestliže máme nějaký výskyt křečových žil v rodině, my sami máme vyšší riziko rozvoje žilního onemocnění. Dále se na vzniku onemocnění podílejí i hormonální vlivy.
Je pravda, že křečovými žilami častěji trpí ženy?
Ze statistik to skutečně vyplývá. Otázkou je, do jaké míry muži vyhledávají lékařské vyšetření. Problematika křečových žil je totiž v úvodních fázích spíše kosmetickým problémem, který více trápí ženy než muže. Dá se tedy říci, že výskyt křečových žil je u obou pohlaví rovnoměrný.
Jaké jsou projevy onemocnění?
Vlivem přetěžování dochází k rozšíření postižené žíly a kvůli tomu přestává fungovat chlopenní aparát, část krve se propouští zpět a dochází ke vzniku přetlaku v žilním systému. Poruchou prokrvení postupně trpí okolní tkáně. Úvodními známkami onemocnění jsou pocity těžkých nohou, otoky dolních končetin nebo křeče. V pozdějších fázích dochází k rozvoji viditelného poškození tkání. Postižení jedinci mají hnědavé fleky na bércích a v nejpozdějších stadiích nemoci i bércové vředy.
Co jsou to „metličky“?
Metličky jsou úvodní, nejmírnější fází křečových žil. Jedná se o rozšířené žilky v kůži, které opravdu vypadají jako metličky nebo pavučinky.
Pokud se rozhodneme navštívit lékaře, jaká vyšetření nás čekají?
Na úvod je třeba zmínit, že vyšetření týkající se křečových žil není nic nepříjemného. Pacienti by se tak rozhodně neměli ničeho obávat, nebo se dokonce stydět. Běžné vyšetření začínáme pohovorem, ve kterém se dopátráme jednotlivých rizikových faktorů, které jsou přítomny u konkrétního jedince. Po úvodním rozhovoru obvykle následuje cévní vyšetření, jež se zaměřuje nejen na žíly, ale i na tepny. V první fázi si tak všímáme stavu prokrvení dolních končetin a až poté vyšetřujeme vlastní křečové žíly.
Patří k vyšetření nějaká přístrojová metoda, například ultrazvukové vyšetření?
Cévní systém se skutečně vyšetřuje pomocí specializovaného ultrazvukového vyšetření, takzvané duplexní sonografie. Jedná se o ultrazvukovou metodu, která je schopna vnímat pohyb krevních elementů a podle toho usuzovat na směr proudění krve a případnou nedostatečnost žilního systému.
Jak se křečové žíly léčí?
Terapie závisí na tom, v jaké fázi nemoci se k nám pacient dostane nebo v jaké fázi chce svůj problém řešit. Pakliže začneme od těch nejjednodušších křečových žil, takzvaných metliček, jedná se spíše o kosmetické metody v podobě laserového ošetření kožním laserem, popřípadě i sklerotizaci. Postižení větších vedlejších žil řešíme pomocí sklerotizace nebo flebotomií, chirurgickým odstraněním poškozené žíly. Nejrozvinutější křečové žíly odstraňujeme endovaskulárně nebo chirurgickými metodami.
Zkuste nám jednotlivé metody popsat.
Sklerotizace spočívá v aplikaci pěnové látky do postižené žíly. Látka se do žíly vpravuje jemnou jehličkou. Sklerotizační pěna následně způsobí sterilní zánět, čímž žílu zevnitř poškodí. Žíla se zajizví, uzavře a vstřebá. Jedná se o velmi účinnou ambulantní metodu. Klasická chirurgická léčba spočívá ve 2–3denní hospitalizaci, jelikož se provádí v celkové anestezii. Pacient musí být nějakou dobu po zákroku sledován. Současným trendem je endovaskulární léčba, obzvláště v ambulantní sféře. Endovaskulární znamená ve volném překladu „uvnitř cévy“. Princip metody spočívá v zavedení nástroje do poškozené žíly. Působením nástroje dochází k přenosu energie pomocí laseru nebo mikrovln. Účinkem fyzikálních sil opět dojde k poškození žilní stěny, k jejímu zajizvení a uzavření.
Jaké komplikace hrozí při zanedbání křečových žil?
Dlouhotrvající přetlak v žilním systému vede k poruchám látkové výměny. Projevem poškození jsou již zmíněné hnědavé skvrny nebo fleky na bércích dolních končetin. Takto změněný terén je náchylný k obtížnému hojení. V praxi to znamená, že jakákoliv drobná oděrka nebo úraz může vést k rozvoji nehojícího se bércového vředu. Nejtěžší případy bércových vředů mohou dospět až k amputaci končetiny.
Jaká je prevence vzniku křečových žil?
Základním a nejúčinnějším preventivním opatřením jsou takzvaná režimová opatření. Snažíme se omezit statickou zátěž v podobě dlouhého stání nebo sezení. Pokud jsme tuto činnost nuceni vykonávat ve svém zaměstnání, kompenzujeme ji dostatkem pohybu a sportem. Výbornou prevencí je i doslovné položení nohou na stůl.
Pracujete jako chirurg, dlouhé hodiny trávíte na operačním sále. Trpíte křečovými žilami?
Máte pravdu, že chirurgie patří mezi riziková zaměstnání právě tím dlouhým stáním u operačních stolů. Chirurgové jsou si nicméně vědomi hrozících rizik, které se snaží kompenzovat. Já sám tedy křečovými žilami ještě netrpím.
Uvažujete o nějakém preventivním opatření? Nosíte třeba kompresivní punčochy?
Přiznám se, že kompresivní punčochy nenosím, i když bych měl. Touto otázkou jste však nakousl druhou nejzákladnější preventivní pomůcku a tou je právě kompresivní léčba v podobě punčocháčů. O kompresivních punčochách koluje mnoho mýtů, naši pacienti se například obávají, že budou muset nosit punčocháče s krajkovým lemem. V současné době však existuje mnoho barev, velikostí i materiálů kompresivních punčoch. Pomůcky jsou tak vhodné i pro mužské pacienty.
