Když cévy nefungují, trpí celé tělo

Často slýcháme o chorobách srdce, plic či ledvin, ale i naše cévy mohou ochořet – a děje se to velmi často. Co všechno se mezi tato onemocnění řadí a jak lze nastupující potíže rozpoznat?

1. Ateroskleróza 

Kornatění tepen je proces, kdy se do cévní stěny ukládají hmoty tuku, cholesterolu a jiných částic – postupně se v cévě vytvoří tzv. plaky. Ty se časem zvětšují, zužují průsvit tepny a omezují krevní průtok. Důsledkem je pak nedostatečný přívod kyslíku a živin k tkáním. Projevy onemocnění se liší podle toho, která tepna je postižena.

• Zúžení srdečních neboli koronárních tepen stojí za ischemickou chorobou srdeční. Může způsobit bolesti na hrudi či u srdce nebo píchání u srdce a vyústit až v srdeční infarkt.
• Postižení krkavic, které zásobují mozek krví, může mít za důsledek cévní mozkovou příhodu.
• Blok průtoku v tepnách zásobujících ledviny poškozuje jejich funkci.
• Při postižení tepen dolních končetin se objevují svíravé bolesti v nohách při chůzi – tzv. klaudikace. Dochází i ke změně barvy končetin a můžou se objevit též kožní defekty.

2. Výduť

Aneuryzma neboli tepenná výduť je ohraničené rozšíření tepny. Nejčastěji se objevuje na srdečnici, největší tepně v lidském těle. Malé výdutě obvykle nejsou nebezpečné, ale mohou s sebou přinášet komplikace jako:

• ukládání aterosklerotických plátů v oblasti aneuryzma,
• vytvoření krevní sraženiny v místě výdutě (sraženina se může utrhnout a putovat cévním řečištěm, což bývá velmi nebezpečné), 
• růst výdutě, která následně bolestivě tlačí na okolní orgány.

Největším nebezpečím je ale „roztržení“ aneuryzmatu. Stěna cévy je natažená, zúžená, a tak velmi náchylná k poškození. Pokud výduť praskne, může pacient zemřít pro vykrvácení. 

3. Raynaudův fenomén

Jedná se o stav, který může nastat, pokud je postiženému například zima nebo je ve stresu. Dochází k záškubům či rytmickému stahování svaloviny malých tepen prstů ruky, což může dočasně omezit průtok krve v této oblasti. Prsty se pak jeví bílé, následně modré a poté červené a bolestivé. 

4. Tromboembolická nemoc

K vytvoření krevní sraženiny v žilním řečišti obvykle dochází na dolních končetinách. Sraženina se může vytvořit v lýtku, stehně, ale i v pánevních žilách. Nazýváme ji pak hlubokou žilní trombózou. Sraženina pacienty ohrožuje zejména tím, že se může uvolnit a putovat krevním oběhem až do plic. Tam může uzavřít průsvit menších cév a způsobit tak závažný stav – tzv. plicní embolii. K příčinám vzniku sraženin patří:

• stavy zpomalující průtok krve cévami,
• poškozené žilní chlopně,
• infekce či poranění žil,
• genetická onemocnění způsobující vyšší srážlivost krve,
• hormony – například estrogen obsažený v hormonální antikoncepci,
• nedostatek pohybu, upoutání na lůžko,
• operace, zejména v oblasti dolních končetin a kyčlí.

Trombóza dolních končetin se může projevovat jako jednostranný otok nohy. Ta je bolestivá a můžeme na ní pozorovat zvýšenou náplň povrchových žil, případně změny zbarvení. 

5. Lymfedém

Mízní cévy a uzliny sbírají tkáňový mok z koncových částí těla a jako lymfu jej pak vedou mízovody do žilního řečiště. Zároveň organismus chrání i před infekcí a nádorovým bujením. Pokud mízní cévy chybí nebo nepracují správně, může docházet k hromadění tekutiny a otokům tkání – nejčastěji paží či nohou. Tento stav se nazývá lymfedém a jen málokdy vzniká bez příčiny. Nejčastěji se objevuje v důsledku jiných situací, zákroků či onemocnění, například během:

• nádorových onemocnění a jejich terapie (třeba ozařování),
• hluboké žilní trombózy,
• infekce,
• jizvení,
• závažných poranění,
• operací.  

(cean)

Zdroj:
http://www.webmd.com/heart-disease/vascular-disease#1