Imunitu je v některých případech nákazy žloutenky nutné utlumit
Při léčbě virové hepatitidy bývá v některých situacích paradoxně nutné utlumit reakci imunitního systému. Může se to zdát nelogické, ale i při infekčních onemocněních je někdy třeba imunitu krotit...
Nevypočitatelná imunita
Imunita se podílí na boji s infekcí. Její správná funkce je tedy pro dosažení vítězství našeho organismu v tomto boji nezbytná, v některých situacích mohou ale buňky imunitního systému napáchat více škody než samotný virus.
Virus hepatitidy B není sám o sobě pro buňky toxický. Jeho antigeny (látky bílkovinné povahy schopné vyvolávat imunitní odpověď) jsou vystaveny na povrchu jaterních buněk. Tak se jim podaří zmást buňky imunitního systému, které jaterní tkáň začnou napadat a mohou způsobit rozsáhlé škody.
Hepatitida B také může často nastartovat autoimunitní procesy – onemocnění, při jejichž vzniku se uplatní právě příliš agresivní a zesílená imunitní reakce. Mohou být postiženy ledviny, cévy, klouby, pojivové i další tkáně.
Pro kontrolu těchto stavů nezbývá než zvolit léčbu kortikoidy – léky tlumícími agresivitu imunitního systému vůči vlastním tkáním.
Fulminantní průběh virové hepatitidy může být životu nebezpečný
Kortikoidy mohou být také metodu volby u dalšího život ohrožujícího stavu, který se naštěstí vyskytuje pouze zřídka. Průběh virové hepatitidy může být u každého jedince odlišný. U jednoho z tisíce pacientů s virovou hepatitidou B nebo C ale onemocnění probíhá obzvlášť těžce – mluvíme o tzv. fulminantním průběhu.
Fulminantně probíhající hepatitida je nejtěžší formou virové hepatitidy
Infekce může vyprovokovat zánět ničící jaterní buňky. Dochází k vystupňování imunitní reakce a k rozsáhlému poškození jater, které ohrožuje pacienta jaterním selháním. Jaterní selhání se může rozvinout do šesti týdnů od počátku virové hepatitidy a může skončit i smrtí.
Řešením jsou v tomto případě opět kortikoidy. Pokud je ale poškození příliš rozsáhlé, je k záchraně života nutná transplantace jater.
(hak)
Zdroj: inf3.lf1.cuni.cz
