Emoce jako na houpačce aneb Když se nedaří otěhotnět

Už odmalička byli chlapci a děvčátka vychováváni rozdílně. Příkladem může být už to, že "kluci přece nebrečí". Tradičními způsoby výchovy děti učíme, jak se chovat, myslet a prožívat určité situace.

Hodně z toho v nich zůstává do dospělosti. U žen se navíc předpokládá, že se budou nejen starat o rodinu, ale že budou určitým způsobem citově zabezpečovat její členy.

Muž a žena – rozdílné myšlení a cítění

Nejen že ženy mají zřejmě citové prožívání už jinak vrozené, ale během života se obvykle jejich city dále formují a někdy se cítí zodpovědné i za špatnou náladu ostatních. Během léčby infertility se většinou ženy snaží ochránit svého partnera od jeho vlastních pocitů tím, že berou většinu odpovědnosti za léčbu na sebe. Pokud se snaží potlačit i své pocity bolesti a strachu, někdy i proto, aby vypadaly „silnější“, než je ve skutečnosti reálně možné, mohou se jejich pocity úplně vymknout z rukou. Jejich emoce se stávají příliš velkým soustem, které už následně nelze zpracovat.

Emocionální záplava

Muži jsou naproti tomu viděni jako poskytovatelé obživy, finančních zdrojů a ochránci rodiny od potenciálního nebezpečí. Většinou jsou učeni dělat rychlá rozhodnutí, nevyjadřovat své emoce a přemýšlet tak, aby se pocity nenechali ovlivňovat. Muž v infertilním páru cítí "zahlcení" emocemi partnerky a hlavně jejich intenzitou. Přitom není výjimkou, že sám svoje emoce není schopen identifikovat, i když ví, že "ze všeho také rozhodně nemá radost".

Když pohár přeteče…

Žena obvykle opravdu prožívá intenzivní pocity strachu, úzkosti, ale i zlosti a vzteku. Pokud ovšem od svého partnera dostává sebemenší náznak toho, že její jednání a citové prožívání ohledně neplodnosti je nějakým způsobem dysfunkční či snad nenormální, zapříčiní to ještě více stavů úzkosti a deprese. A když všechny pocity přetečou z pomyslného poháru, pak žena cítí, že věci nemá pod kontrolou. Přitom ale nejvíc ze všeho touží po emocionálním souznění se svým partnerem, po tom, aby rozuměl tomu, co ona prožívá. Pokud ovšem vidí, že ho nějakým způsobem zklamala, protože partnerovi se zdá její emocionální prožívání neadekvátní, stáhne se do sebe a cítí se emocionálně odtažená. A tady zřejmě musí nastoupit rada odborníka. To, že muž naznačuje, že je partnerka příliš emocionální nebo citlivá, mnoho ovoce nepřinese, naopak. Zde totiž neexistuje správná míra nebo způsob, jak se má jeden či druhý cítit a jak má své pocity prožívat.

(skl)

Zdroj:
www.gynob.com
www.ivf.com Čtěte také: Jak dostat tatínka do centra asistované reprodukce?