Zadýcháváte se i při běžných denních činnostech? Máte pocit, že i při malé námaze nemůžete popadnout dech? Zdá se vám, jako by vás někdo dusil? Cítíte se, jako byste se topili? Přijde vám, že vás vaše vlastní plíce zrazují? Stěžujete si na nedostatek dechu? Chcete se nadechnout, ale prostě to pořádně nejde?
Dušnost je mnohdy popisována různě a zároveň existují i různé příčiny, proč k tomuto nepříjemně vnímanému stavu dochází. Někdy se může objevit náhle, v jiných případech se naopak jedná o postupně se rozvíjející stav, při kterém se zpočátku obtíže objevují pouze při větší fyzické zátěži, s postupem času se však může situace zhoršovat a pocit nedostatku dechu se začne objevovat i při běžných denních činnostech či v klidu.
Dušnost – jeden příznak, mnoho příčin
Dušnost se akutně může rozvinout nejčastěji v rámci:
- srdečních onemocnění: infarktu, akutního srdečního selhání, poruchy srdečního rytmu,
- plicních onemocnění: astmatu, plicní embolie, kolapsu plic při poranění hrudníku, infekce postihující dýchací systém,
- úzkostné poruchy,
- těhotenství,
- chudokrevnosti či náhlé krevní ztráty,
- alergické reakce.
Plíživý nástup dušnosti vídáme často při těchto situacích:
- chronické obstrukční plicní nemoci pozorované často u kuřáků,
- srdečních onemocněních různého původu vedoucích k chronickému srdečnímu selhání,
- obezitě,
- plicních nádorech,
- tuberkulóze.
Pozvolný nástup dušnosti nevede často k jejímu efektivnímu řešení
V některých případech mají pacienti tendenci své obtíže bagatelizovat. Skutečnost, že se dušnost rozvíjí pomalým tempem, umožňuje, že se pacienti na ni snáze adaptují a mohou ji považovat za přirozený jev, který je daný např. věkem. Proto ji na rozdíl od situace, kdy dochází k jejímu náhlému rozvoji, často neřeší ani se svým lékařem.
Specifická bývá situace u kuřáků – v jejich případě je dušnost mnohdy automaticky spojována s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Kouření však způsobuje i jiná závažná plicní onemocnění, jako je např. rakovina plic. Zároveň se kouření podílí na rozvoji onemocnění srdce a cév, a proto může zvyšovat pravděpodobnost rozvoje srdečního selhání.
Dušnost jako klíčový příznak srdečního selhání
U osob se srdečním selháním patří dušnost mezi nejčastější příznaky, ačkoliv to může pro laika vypadat na první pohled nelogicky, protože obtíže s dechem automaticky považuje za problém plicního rázu. U tohoto onemocnění platí, že srdce není schopné přečerpávat dostatečné množství krve, čímž dochází k jejímu hromadění v různých částech těla včetně plic. Nedostatečná činnost srdce tak může vést ke vzniku dušnosti.
Pacienti se srdečním selháním mají často kvůli dušnosti problémy se spánkem. Aby mohl dotyčný klidně spát, musí si často hlavu a záda podložit polštáři a spát v polosedě.
A jak poznat, že je dušnost vyvolaná právě srdečním selháváním? Vedle vyšetření lékařem se provádí laboratorní a zobrazovací vyšetření. Lékař pátrá po dalších možných projevech onemocnění. Při srdečním selhání se obvykle tekutiny hromadí nejen v plicích, ale např. v dolních končetinách nebo břišní dutině. V důsledku toho se pak rozvíjí další příznaky. Mezi ty nejčastější patří:
- otoky končetin,
- zvětšení obvodu břicha,
- nechutenství,
- pocit na zvracení,
- rychlý nárůst tělesné hmotnosti,
- nadměrná únava a svalová slabost,
- zrychlený či nepravidelný srdeční tep.
Ke stanovení správné diagnózy je vždy nutné vyšetření lékařem. Nikdy byste dušnost či jiné výše zmíněné příznaky možného srdečního selhání neměli brát na lehkou váhu. Srdeční selhání může velmi významně ovlivnit kvalitu vašeho života a v některých případech může vést až k život ohrožujícím stavům. Současně platí, že čím dříve je stanovena správná diagnóza, tím dříve může být nastavena odpovídající léčba, což má podstatný vliv nejen na prognózu onemocnění, ale též na celkové dožití.
Udělejte si test a projděte si jednotlivé symptomy se svým lékařem - ZDE.
(viv)
Použitá literatura:
https://www.webmd.com/lung/shortness-breath-dyspnea#1
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/heart-failure/symptoms-causes/syc-20373142