Crohnova nemoc - proč je léčba obtížná?

Léčba Crohnovy choroby je velmi svízelná. Bohužel zatím neexistuje taková, která by dokázala zánět zcela vyléčit. Zaměřuje se pouze na jeho potlačení.

Co jste možná netušili...

V roce 1932 popsala trojice amerických lékařů Burrill Bernard Crohn, Leon Ginsburg a Gordon Oppenheimer zánět konce tenkého střeva. Na vědecké radě a v časopisovém článku tehdy prezentovali 14 pacientů s tímto onemocněním. Charakter i průběh zánětu se lišil od dosud známých chorob. Nová nemoc dostala jméno na počest svých objevitelů Crohnova-Ginsburgova-Oppenheimerova.

Zdá se však, že nemoc znali někteří lékaři už mnohem dříve. Nápadně se podobá zánětu, o kterém psal italský lékař a anatom Giovanni Battista Morgagni již na počátku 18. století. Jeho dvacetiletý pacient tehdy trpěl krvavými průjmy a bolestmi břicha. Po několika letech zemřel na prasknutí konečného úseku tenkého střeva (terminálního ilea).

Chorobu dávno před Crohnem a jeho kolegy popsal i polský chirurg Antoni Leśniowski. Svá pozorování publikoval už v roce 1904. Nic to však nemění na faktu, že svět zná nemoc možná trochu nespravedlivě pod označením Crohnova choroba. Paradoxně za to může i fakt, že Crohnovo jméno je ze všech objevitelů první podle abecedy.

Crohnova choroba trápí nejčastěji obyvatele průmyslově vyspělých částí světa. Proto bývá někdy také označována jako civilizační nemoc. Postihuje převážně pacienty ve věku 20 až 40 let. Zajímavý je její vyšší výskyt u některých etnických skupin. Je známa spojitost mezi chorobou a židovským původem některých pacientů.

Jak vzniká...

Přesné příčiny nemoci neznáme. Podle jedné z nejrozšířenějších teorií může za postižení střevní stěny přehnaná reakce imunitního systému Proč a jak k ní dochází však zůstává tajemstvím. Obviňují se potravinové alergie, poškození střeva škodlivými látkami, bakteriemi, viry nebo kvasinkami. Důležitou úlohu hrají i vrozené dispozice. Až u čtvrtiny pacientů s Crohnovou chorobou trpí střevním zánětem ještě další člen blízkého příbuzenstva. K dalším často uváděným příčinám patří nedostatek vlákniny v potravě a naopak nadbytek cukrů. Projevy choroby zhoršuje i kouření.

Při aktivaci imunitní reakce se v různých částech střeva rozvíjí zánět. Postihuje vždy jen jeho určité oblasti. Ty se střídají s nepostiženými úseky. K nejčastěji zasaženým částem střeva patří terminální ileum, ale choroba se může projevit  kdekoliv v průběhu trávicí trubice. Zánět postihuje střevní stěnu v celé její tloušťce. Hromadí se v ní zánětlivé buňky Vašeho imunitního systému a svojí činností ji poškozují. Vznikají trhliny ve sliznici a vředy. Postupně dochází k jizvení a zužování střeva.

Jak se projevuje Crohnova choroba

Crohnova choroba probíhá ve vlnách. To znamená, že se výrazné obtíže (vzplanutí) střídají s obdobím zcela bez příznaků (remise). Hlavní příznaky choroby souvisí s poškozením střeva. Dominuje jim bolest v okolí pupku nebo v pravém podbřišku. Břicho je bolestivé na pohmat. V pravém podbřišku bývá hmatná „boule“ představující zánětem slepené střevní kličky. Situace může mást a budit podezření na akutní zánět apendixu. Bolesti často provází průjem. Řídká stolice někdy obsahuje příměs hlenů nebo krve.

Ke střevním obtížím se přidává horečka, celková únava a hubnutí. Mohou se projevit i mimostřevní příznaky choroby. K těm patří bolesti kloubů, onemocnění očí a kožní vyrážka.

Častým projevem a komplikací Crohnovy choroby jsou píštěle. Představují nepřirozenou komunikaci mezi střevem a okolními orgány. Píštěle často ústí do okolí řitního otvoru (perianální píštěle). Mohou nepříjemně zapáchat a způsobovat dráždění kůže nebo zánět pánevních orgánů (např. močového měchýře nebo pochvy). Píštěle vznikají kvůli oslabení střevní stěny. V některých případech mohou být i prvním projevem onemocnění. Teprve při jejich objevení se začne pátrat po příčině.

Jak se potvrdí...

Příznaky Crohnovy choroby mohou imitovat řadu jiných onemocnění. Stanovení diagnózy proto předchází podrobné vyšetření. Lékař Vám odebere anamnézu a provede kompletní interní vyšetření. Biochemické a hematologické vyšetření krve prokáže chudokrevnost, nízké hladiny minerálů a známky zánětu. K diagnóze se používá i stanovení přítomnosti zvláštního druhu protilátek (ANCA a ASCA). Vyšetření stolice odhalí přítomnost krve. Slouží i k vyloučení přítomnosti parazitů nebo jiných příčin zánětu.

Rozhodujícím vyšetřením je zobrazení střeva. K němu se využívá rentgenových technik a endoskopie. Irigografie ukáže reliéf střevní stěny a odhalí případná zúžení průsvitu střeva. Nejpřínosnější je koloskopie. Díky ní může lékař přímo spatřit střevní stěny a v případě potřeby odebrat bioptické vzorky z postižených úseků střeva. Jejich histologické vyšetření prokáže známky zánětu. K dalším možným vyšetřením patří ultrazvuk a CT.

Jak se léčí Crohnova choroba

Léčba Crohnovy choroby je velmi svízelná. Bohužel zatím neexistuje taková, která by dokázala zánět zcela vyléčit. Zaměřuje se pouze na jeho potlačení. K základním prvkům léčby patří úprava diety. Neměla by obsahovat potraviny a nápoje dráždící střevo, jako například alkohol, kofein, čokoládu, vejce, nápoje sycené oxidem uhličitým, smažená a nadměrně tučná jídla, maso, bílou mouku a kořeněné pokrmy. Váš stav mohou zhoršovat také mléčné výrobky.

Lékař Vám kromě diety předepíše i řadu léků. Při mírnějších formách choroby jsou to léky působící přímo proti zánětu ve střevě (pentáza, mesalazin). Podávají se ve formě léků nebo střevních nálevů. Součástí podpůrné léčby jsou i léky proti průjmům. Při rozsáhlejším postižení střeva přicházejí ke slovu vysoké dávky kortikoidů. Ty tlumí imunitní reakci Vašeho organismu a potlačují zánět. Jejich podávání je však spojeno s řadou nežádoucích účinků. Proto je vyhrazeno pro období vzplanutí choroby. K dalším používaným skupinám léků patří i imunosupresiva. Případné bakteriální infekce se léčí antibiotiky. V léčbě Crohnovy choroby se začínají nově používat i léky schopné příznivě ovlivnit imunitní pochody v organismu. Jejich dosud pozorované účinky jsou příslibem do budoucna.

V nejtěžších případech je nutné přistoupit k chirurgickému odstranění postižených úseků střeva. Statické údaje nekompromisně hovoří o tom, že se operaci v průběhu života podrobí až polovina nemocných. Ani potom není zcela vyhráno, nemoc obvykle dále pokračuje.

Léčba Crohnovy choroby je celoživotní. Zánět sice nedokáže zcela vyléčit, ale umožňuje potlačit jeho projevy a zpomalit postup. Její úspěšnost velmi závisí na Vaší disciplíně a ochotě spolupracovat. Chronická léčba onemocnění probíhá ambulantně. Při novém vzplanutí obtíží je však obvykle nutné strávit určitý čas v nemocnici. Konzultujte s lékařem postup při léčbě svého onemocnění a snažte se přesně dodržovat jeho pokyny.

Co dál...

K hlavním komplikacím Crohnovy choroby patří uzávěr střeva, vznik abscesů, píštělí a krvácení. Postižení střevní stěny způsobí nedostatečné vstřebávání potravy a tím poruchu výživy. V nejtěžších případech hrozí prasknutím střeva a rozvojem život ohrožujícího zánětu pobřišnice. Chronické dráždění střeva zánětem vytváří podmínky pro vznik nádorového onemocnění. Nemoc vyžaduje dlouhodobou léčbu a pravidelné lékařské kontroly. Čas od času je nutná i hospitalizace.

Choroba je velmi nevypočitatelná. Někteří pacienti žijí dlouhá léta bez obtíží, u jiných vzplane zánět několikrát do roka. Život s Crohnovou chorobou může být velmi obtížný. Léčba se snaží zvýšit kvalitu života nemocných a prodloužit období remise. Vyžaduje však silnou vůli. Existuje několik podpůrných skupin sdružujících pacienty s diagnózou Crohnovy choroby. Jejich členové si mohou vyměňovat své zkušenosti s onemocněním, jeho komplikacemi i způsoby léčby. Pomáhají si vzájemně překonat nejnáročnější období.

Jak se tomu všemu vyhnout...

Přesná příčina Crohnovy choroby není známa. Proto žádná účinná prevence jejího rozvoje neexistuje. V případě již diagnostikovaného onemocnění dodržujte pokyny lékaře a užívejte pravidelně předepsané léky. A to i v případě, že máte pocit, že je už nepotřebujete. Každou plánovanou změnu konzultujte se svým lékařem. Jen tak se Vám podaří udržet onemocnění co nejdéle v remisi.

Upravte svůj jídelníček, vyhněte se dráždivým jídlům. Pokud kouříte, rozhodně co nejdříve přestaňte. Bylo prokázáno, že kouření a nikotin zhoršují zánět a urychlují průběh onemocnění. Ve stádiu vzplanutí se vyvarujte zvýšené tělesné námahy.

Pokud se vyskytlo onemocnění u některého člena Vaší rodiny, existuje zvýšené riziko jejího rozvoje i u Vás. Poraďte se s lékařem o nevhodnějším dalším postupu.