Biostrava pro děti – ani ta není bezchybná

V dnešní době na nás média chrlí potravinové skandály jeden za druhým. Mnozí rodiče si tak kladou otázku, jaké jídlo je pro jejich ratolesti nejvhodnější a jak rostoucímu organismu dodat všechny potřebné živiny bez zbytečných chemikálií, antibiotik a hormonů.

V dnešní době na nás média chrlí potravinové skandály jeden za druhým. Mnozí rodiče si tak kladou otázku, jaké jídlo je pro jejich ratolesti nejvhodnější a jak rostoucímu organismu dodat všechny potřebné živiny bez zbytečných chemikálií, antibiotik a hormonů. Alternativou je biostrava, ovšem i ta má své klady a zápory.

Co se skrývá pod pojmem bio

Bio je označení pro potraviny pocházející z kontrolovaných organických zdrojů zavedené Evropskou unií. Suroviny pro výrobu těchto potravin musí splňovat celou řadu kritérií:

• Nesmí být geneticky modifikované.
• Při jejich pěstování se nepoužívají chemické pesticidy (látky proti škůdcům) ani umělá hnojiva.
• U živočišných výrobků je zaručeno, že zvířata mají při chovu vhodné podmínky, dostatek prostoru a nezávadné krmivo bez obsahu antibiotik či růstových hormonů.
• Výrobky označené bio obsahují také méně přídatných látek a aditiv (tzv. „éček“) než běžné potraviny.

Pro toho, kdo hledí na zdraví i na šetrnost k životnímu prostředí, mohou být biovýrobky jasnou volbou. Někteří konzumenti ale i odborníci mají však své výhrady.

Dopad na zdraví i finance 

Odpůrci biovýrobků tvrdí, že nikdy nebylo prokázáno, že by biopotraviny byly skutečně zdravější, a že jde tedy především o módní záležitost. Kromě pozitiv má totiž biostrava i své stinné stránky. Mezi ty hlavní patří možný obsah plísní a jimi produkovaných toxických látek (mykotoxinů) a kontaminace zvířecími hnojivy. Hygienici varují, že když se vrátíme ke středověkým metodám zemědělství, mohou se znovuobjevit a ohrozit naše zdraví i některé hygienické problémy typické pro středověk.

• Před pokrokem moderní hygieny byly přirozené škodliviny v potravě hlavním zdrojem nákaz – především škodliviny produkované plísněmi (mykotoxiny) stály mnoho lidských životů. Řada mykotoxinů totiž patří mezi silné karcinogeny (látky vedoucí k rakovině).
• Díky běžnému používání látek proti plísním (fungicidů) se jejich množství v potravě významně snížilo. Mykotoxiny v potravě ale přesto stále představují pro naše zdraví podstatně větší hrozbu než zbytky pesticidů v potravinách pocházejících z konvenčního zemědělství.
• Nevýhodou biopotravin, kterou většina spotřebitelů také musí brát v úvahu, je i jejich vyšší cena.

Jak na dětský jídelníček

U kojenců je volba jednoduchá. Mateřské mléko je od narození přirozeně tím nejlepším zdrojem živin a přísné regule platí i pro umělá kojenecká mléka. Stejně tak příkrmy určené pro kojence nesmí obsahovat pesticidy, konzervační látky ani aditiva – suroviny pro jejich výrobu se přísně vybírají a hlídají. Při přechodu z kojenecké výživy na běžnou stravu ale řeší řada rodičů otázku, jestli dále kupovat dítěti výhradně biovýrobky, nebo slevit ze svých nároků a sáhnout i po běžném sortimentu. Vyšší cena biopotravin a často i jejich omezený výběr většinou vedou k nutnému kompromisu.

Zlatá střední cesta

Řešením je připravovat čerstvé jídlo podle aktuálních podmínek. Základem jídelníčku dítěte by se měly stát sezónní suroviny, nejlépe z místní produkce, které nemusely ke spotřebiteli putovat několik týdnů přes půl zeměkoule. Tyto potraviny budou chutnější, s mnohem nižším obsahem chemických látek a často (ale nebývá to pravidlem) i cenově výhodnější. Zajímejte se o jejich původ, podmínky při skladování a vybírejte vždy jen zdravé potraviny bez známek hniloby, plísní nebo nepříjemného pachu. Nenuťte se ale k dodržování pravidel za každou cenu. Jídelníček dítěte je sice důležitý, rozhodně by se ale neměl stát hlavním problémem, kterému zasvětíte celý den. Občasné porušení pravidel a příležitostná zmrzlina nebo párek v rohlíku zdraví vašeho potomka neohrozí.

Hlídejte kalorie i živiny

Požadavky na skladbu dětského jídelníčku se poněkud liší od toho dospěláckého.

• Děti potřebují pro svůj růst a vývoj dostatek energie a jejich strava tak musí mít relativně více živin a kalorií. Nízkokalorické a odtučněné potraviny nejsou v žádném případě vhodné.
• Vyhněte se všem extrémům. Strava dětí by měla být především pestrá, vyvážená a kvalitní.
• Rozhodně nejsou vhodné žádné diety ani omezení jídelníčku (pokud nejsou nutné z důvodu alergie nebo potravinové intolerance).
• Nezapomínejte ani na to, že děti by především měly mít na jídlo dostatek času a jíst v láskyplném a klidném prostředí.