Biologika pomáhají i tam, kde si standardní léčba již neví rady
Nespecifické střevní záněty (IBD – infammatory bowel disease) jsou chronická, často celoživotní zánětlivá onemocnění tenkého a/nebo tlustého střeva, která člověku způsobují řadu nepříjemných příznaků.
Patří mezi ně Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Potíže pacientů dokáže dobře zmírnit tzv. biologická léčba.
Léčba IBD
IBD se léčí několika skupinami léků – standardně jsou používány aminosalicyláty, kortikosteroidy a imunosupresiva. Pouze okolo 50 % pacientů však na kombinaci těchto léků dosáhne remise – uspokojivého ústupu choroby, kdy střevo není postižené zánětem. V nových přístupech k léčbě se účinná ukázala též biologická léčba. Velkou roli u IBD hraje dysfunkce imunitního systému a biologická léčba ovlivňuje právě ten, proto má v léčbě své uplatnění.
Biologická léčba u IBD
Imunitní systém u pacientů s IBD produkuje nadbytek cytokinů – chemických látek, které se do těla uvolňují při zánětu. Tyto cytokiny poté vyvolávají ve střevě reakci dalších buněk a dochází k zánětlivému poškození střeva. Biologická léčba využívá látky, které dokážou blokovat nadbytek uvolněných cytokinů a dokážou též omezit jejich škodlivý účinek na střevní sliznici a bránit tak jejímu poškození.
Kdy se používá biologická léčba
Pro nasazení biologické léčby u IBD jsou jistá pravidla:
Crohnova choroba
- akutní fáze onemocnění, která nereaguje na léčbu aminosalicyláty, kortikosteroidy a imunosupresivy
- pacienti, kteří mají píštěle i přes léčbu – chirurgické zákroky, antibiotika, imunosupresiva
- udržovací léčba u pacientů, u kterých onemocnění ustoupilo (došlo k remisi) při biologické léčbě
Ulcerózní kolitida
- akutní fáze onemocnění, která nereaguje na léčbu aminosalicyláty, kortikosteroidy a imunosupresivy
- udržovací léčba u pacientů, u kterých onemocnění ustoupilo při biologické léčbě
Budoucnost v léčbě IBD
Stále ještě není zcela jasný mechanismus, kterým toto onemocnění vzniká a proč se u někoho rozvine, a u jiného nikoliv. Vědci předpokládají, že toto je zakódováno v genetické výbavě jednotlivce, a pátrají po dalších možnostech, jak by bylo možno IBD léčit. Genová terapie se zdá dobrou cestou, ale zatím není dostatek znalostí, aby se dala využít. Proto je momentálně nejlepším přístupem kombinace standardní léčby a léčby biologické tam, kde standardní nemá dostatečný účinek.
(vesa)
Zdroj: www.medscape.com
