Bludný kruh špatně předepsaných léků
Když roku 1957 Leo Sternbacher objevil benzodiazepiny, byla to v
medicíně revoluce. Konečně bezpečnější alternativa barbiturátů.
Podle studie z roku 2005 publikované v prestižním časopise JAMA se právě v ČR nejčastěji předepisují benzodiazepiny v nevhodných případech. Mnozí jimi nahrazují dlouhodobou antidepresivní léčbu nebo je nechávají užívat pacienty příliš dlouho. Jenže jde o léky určené hlavně ke zvládání akutních úzkostných stavů. Špatným předepisováním benzodiazepinů jsou nejvíce ohroženi senioři v domácí péči. Užívá je takřka jedna třetina. 32 % důchodců trpí depresemi. Avšak jen 8 % z nich je správně zaléčeno antidepresivy… Tato nelichotivá čísla vyplynula z evropské studie ADHOC zaměřené právě na důchodce v domácím prostředí.
Riziko věku
Nejstarší generace má při léčbě psychických poruch další nevýhodu. Pokud užívají lék (třeba právě benzodiazepin), který zpomaluje duševní pochody, je reakce na takový lék mnohem silnější než u jedince středního věku. Mnohdy to vypadá, že se "stařík" či "stařenka" zhoršili, a už se píše další lék. Jenže čím více léků pacient užívá, tím vyšší je riziko lékových interakcí a nežádoucích účinků.
Jak z bludného kruhu
Častým nešvarem pacientů je docházení k vícero lékařům s jedním problémem. Tak se snadno stane, že nemocný užívá současně víc léků se stejnou účinnou látkou – tedy bere vyšší, a tudíž potenciálně nebezpečnější dávky. Jindy pacient využije bohatě zásobenou domácí lékárničku. Problém může být i na straně lékaře – pokud rezignoval a neaktualizuje své vzdělání. Pojišťovny si příliš nehlídají špatné předepsání léků (zajímá je cena). Klíčová je tedy domluva lékaře s pacientem na nejvhodnějším způsobu léčby.
Bohužel většinu nemocí nespraví jedna krabička léku. Mnohem důležitější je dobrá spolupráce lékaře a pacienta. Takřka divy dokáže kvalitní psychoterapie a zázemí nejbližších.
(ela)
Zdroj: Vojtěch Netík: Problematika předepisování benzodiazepinových léčiv, časopis Adiktologie, 01/2009
