Atypický průběh zimy má vliv na časnější nástup alergických potíží
Každý den se můžeme přesvědčit o pravdivosti tvrzení, že vše se vším souvisí. Výjimku v tomto případě netvoří ani počasí, které nás čím dál tím víc začíná překvapovat a někdy i sužovat svými rozmary. Příkladem jsou i podivně teplé zimy, které mimo jiné citelně zasahují do života většině alergiků.
Nevalná zima, která svým průběhem spíš připomíná nesmělé jaro, po několika málo pokusech o mráz a sníh udělá ve středu Evropy místo jarnímu počasí. Právě jeho brzký příchod zapříčiní, že pylová sezona udeřila daleko dříve, než bývá v našich podmínkách běžné. První pacienti se sennou rýmou se mohou objevit v čekárnách ordinací dokonce již v únoru, ačkoliv se choroba obvykle projevuje až od dubna či května. Někteří odborníci dokonce dovozují, že by jedinci citliví na pyly trav mohli trpět až deset měsíců.
Příčinou nezvykle časného počátku pylové sezony jsou některé rostliny, které se nechají zmást vysokými teplotami a nehledě na časnou fázi roku začaly aktivně produkovat svá pylová zrna. Ta se tím pádem do ovzduší dostala dřív, než bývá obvyklé. Po dosažení kritické hranice množství pylových zrn ve vzduchu (kritická hranice nastává při hustotě 50 zrn na metr krychlový) došlo u většiny alergiků k prvním projevům obtíží.
V některých případech také dochází k vzájemné produkci pylových zrn u rostlin, které obvykle společně nekvetou. To zapříčinilo, že sezona je pro některé alergiky mnohem intenzivnější, než bývá zvykem. Dochází totiž ke kombinaci a větší koncentraci alergenů, které mohou společně citlivým jedincům působit daleko větší obtíže.
V neposlední řadě jsou všechny tyto faktory podpořeny dlouho trvajícími suchy a vysokými teplotami. Oboje přispívá slušnou měrou k šíření pylů, stejně jako například znečištění vzduchu. Všem alergikům tedy nezbývá než doufat, že se zimy s podobným průběhem nebudou opakovat příliš často a že se roční cykly opět vrátí do svých starých kolejí.
(kros)