Astmatici musí být ve střehu celý rok
Již z definice astmatu vyplývá, že je to onemocnění s proměnlivými
příznaky. Ty se mění spontánně nebo léčbou, ale jsou také ovlivnitelné
okolním prostředím, výskytem alergenů a také dalších spouštěčů astmatu.
Podzim s častými mlhami, městským smogem a vyšším výskytem virových i bakteriálních infekcí dýchacích cest je nejtěžším obdobím pro všechny pacienty se závažnějším vleklým onemocněním dýchacích cest, tedy i pro astmatiky. Trpí i pacienti s alergií na podzimní plevely a plísně. Až do prvních mrazů přetrvává pylová sezona ambrózie, což je již i v našich končinách se rozšiřující podzimní plevel. Opadané listí je ve vlhkém podzimním počasí dobrou živnou půdou pro venkovní plísně. Jejich spory jsou dalším obtížným alergenem.
Během zimy již žádné rostliny nekvetou, a pylová sezona tedy definitivně končí. Venku se ale ochlazuje a občas i mrzne. U některých pacientů mohou být záchvaty astmatu vyprovokované chladným vzduchem, zejména při sportu, kdy je dýchání usilovnější a většinou se dýchá ústy. V takovém případě je vhodné 10-15 minut před plánovanou sportovní činností použít preventivně úlevový lék. Pokud se ale takové stavy opakují často, je to signál, že astma není pod kontrolou, a je proto nutné zvýšit dávky dlouhodobé udržovací protizánětlivé léčby.
Přibližně 75% astmatiků je současně alergiky. Na jaře pro většinu z nich začíná krušné období pylové sezony. Již v únoru začínají kvést olše a líska, dále pak břízy, postupně se přidávají trávy, plevele, a pylová sezona pokračuje vlastně až do prvních mrazů. Příznaky pylové alergie jako svědění a zarudnutí očí, rýma, kýchání či ucpaný nos mohou zpočátku být zaměňovány s virovou infekcí, většinou však pacienti sami rozdíl rychle poznají. I zdánlivě nezávažné obtíže, jako je rýma, by neměly být přehlíženy minimálně proto, že je již jasně prokázáno, že neléčená alergická rýma zhoršuje průběh astmatu.
V létě je pylová sezona v plném proudu, v našich končinách jsou hlavními alergeny pyly trav. Během teplých a slunných dnů je ve vzduchu velké množství pylových zrn. V kombinaci se smogovými situacemi to může astmatikům a alergikům působit značné obtíže. Také letní bouřky, provázené změnami tlaku, silným větrem a tvorbou ozonu, vyvolávají u citlivých jedinců záchvaty.
Letní sporty, pokud není zrovna pro pacienta pylová sezona na vrcholu, jsou pro astmatiky příhodnější než sportování v zimě. Zejména jsou doporučovány intervalové sporty, jako například míčové hry. Dříve doporučované plavání se ukazuje již ne tak prospěšným, protože se trénuje většinou v chlorovaných bazénech v uzavřených prostorách. Inhalace dráždivých plynů provokuje astmatické záchvaty, a pokud je opakovaná, může způsobit i trvalé poškození plic. Lepší je plavání v odkrytém bazénu nebo v přírodních vodách.
Jak je vidět, všechna roční období mají pro astmatiky svá úskalí i úlevy. Režim každého pacienta musí být individuálně přizpůsoben jeho potížím a potřebám a nelze vydávat nějaká příliš zobecňující doporučení.
(van)
