V zajetí rituálů: obsedantně-kompulzivní porucha
Trpíte chorobným strachem z bakterií? Na kliku saháte jen přes kapesník a ruce si myjete stokrát za den? Na vině může být na první pohled možná trochu úsměvné, ve skutečnosti však velmi zatěžující duševní onemocnění.
Vtíravé myšlenky a nutkavé rituály
Obsedantně-kompulzivní porucha je jednou z mnoha úzkostných duševních poruch. Jsou pro ni charakteristické:
- obsese – vtíravé a stereotypní myšlenky, které jsou dotyčnému vlastní a jsou vnímány jako obtěžující až protivné,
- kompulzivní činy – nutkavé opakované stereotypní chování, které může nabývat podoby složitých rituálů, není účelné a nepřispívá k řešení žádných podstatných úkolů.
Nutkavé a nesmyslné činy dotyčný často provádí jako prevenci určitých událostí, které jsou ve skutečnosti málo pravděpodobné. Příkladem může být vtíravá představa, že pokud nevyjmenuji všechna písmenka abecedy tam a zpět, přejede moje dítě auto. Někteří jedinci trpící obsedantně-kompulzivní poruchou jsou doslova nuceni před odchodem z bytu opakovaně kontrolovat zavřená okna, vypnutý sporák a uzavřené vodovodních kohoutky. Tento rituál jsou schopni zopakovat třeba desetkrát, než skutečně byt opustí.
Ví to, ale nemůže přestat
Mezi další často vídané projevy zmiňované poruchy patří:
- přehnaná posedlost pořádkem a čistotou v bytě (otáčení konzerv a jogurtů etiketou dopředu, každodenní vysávání a vytírání podlahy, leštění a vysoušení umyvadla po každém jeho použití, …),
- vyhýbání se šlápnutí na kanály nebo spáry mezi dlaždicemi,
- nutkavé počítání schodů,
- opakované vracení se a kontrolování, zda byly dveře uzamčeny na dva západy apod.
Přestože si dotyčný nezřídka uvědomuje nepřiměřenost a nesmyslnost svého počínání, pokračuje v něm. Kdyby totiž konkrétní čin nebo rituál neprovedl, dostavila by se intenzivní a nepříjemná úzkost.
Ztráta času a koncentrace
Vtíravé myšlenky a nutkavé činy mohou být přítomny u jednoho jedince současně nebo převládá jen jedna složka poruchy. Obtěžující je především jejich naléhavost a neodbytnost. A pak také skutečnost, že dotyčného okrádají o čas a schopnost se soustředit například v zaměstnání. Onemocnění začíná obvykle plíživě a postupně se zhoršuje. Příznaky typicky nabývají na intenzitě v období zvýšeného stresu.
V terapii obsedantně-kompulzivní poruchy se uplatňují psychofarmaka a psychoterapie. Léčba není jednoduchá a představuje běh na delší trať. Onemocnění je však vhodné léčit, protože významně snižuje kvalitu života nemocného a často i jeho nejbližších.
Zdroj: www.mayoclinic.org/diseases-conditions/ocd/basics/definition/con-20027827
