Trpíte na žíly? Na první pohled to (ne)musí být patrné ze změn na kůži

Projevy chronické žilní nedostatečnosti na kůži jsou různorodé, od drobných červených nitek (teleangiektázií) přes křečové žíly různého rozsahu až po kožní defekty, které mohou nabývat až charakteru bércových vředů. 

Kožní projevy se objevují až v pozdějších stadiích 

K typickým nepříjemným průvodním projevům chronické žilní nedostatečnosti patří pocit těžkých nohou až bolestivost, otoky, noční křeče a svědění – tyto příznaky přitom postihují více než polovinu lidí trpících touto nemocí. Kožní projevy se však neobjevují hned, k jejich vzniku dochází až s postupem onemocnění a v jejich prevenci proto hraje roli včasná a dostatečná léčba žilní nedostatečnosti. Pomoci mohou i volně prodejné léky a masti.

Hromadění krve v žilách a rozvoj zánětu

V důsledku poruchy funkce žil, které nedokážou odčerpat všechnu krev zpět k srdci, dochází k jejímu hromadění v žilách dolních končetin. Tato stagnující krev způsobuje zvýšení krevního tlaku v žilách a s tím související narušení mikrocirkulace (jež se týká i podkoží), neboť krev neproudí plynulým tokem. Drobné i větší cévy se tak prodlužují, rozšiřují a stávají se vinutými.

Navíc spustí činnost bílých krvinek, které vyvolávají v této neproudící krvi zánětlivý proces, jenž způsobuje zvýšenou propustnost cév a vzniká tak otok. Ten je zprvu měkký, ovšem při dlouhotrvajícím stavu tuhne. Drobné cévky při kaskádě popsaných dějů navíc do podkoží propouští i červené krvinky. Jejich rozpadem pak vznikají hnědavě zbarvené skvrny na kůži (hovoříme o tzv. hemosiderinových skvrnách). Ty mohou mít různý rozsah – od diskrétních projevů až po větší temně hnědé plochy. Změny v podkoží typicky vedou i k suchosti kůže, která je živnou půdou pro rozvoj nepříjemného svědění.

Léčba? Hlavně včas

Ne všechny rozvinuté kožní změny lze efektivně léčit a vyléčit. Například tzv. hemosiderinové skvrny se terapeuticky ovlivňují velmi špatně a obvykle zcela nevymizí. Při včasném podchycení a důsledném dodržování léčby včetně nošení kompresních punčoch lze v některých případech docílit toho, že částečně vyblednou. Čím dříve je léčba nasazena, tím lze očekávat lepší výsledky. Obecně je cílem léčby zlepšení drenáže (odvodu) krve.

Pomoci mohou léky, masti i punčochy 

K nejčastějším celkově užívaným lékům určeným k terapii žilní nedostatečnosti patří flavonoidy a rutin. Jejich výhodou je minimum nežádoucích účinků. Tyto léky zlepšují žilní a lymfatický návrat, snižují tlak v žilách, mají pozitivní vliv na mikrocirkulaci a snižují propustnost kapilár a přilnavost bílých krvinek ke stěnám cév, která je podkladem pro rozvoj popsaného zánětlivého procesu.

Léky a potravinové doplňky určené k terapii žilních onemocnění lze dnes sehnat i bez lékařského předpisu. Mnohé jsou však finančně náročnější. V porovnání s flavonoidy je poměrně levnějším, avšak kvalitním a léta osvědčeným léčivým přípravkem Ascorutin, který snižuje zvýšenou propustnost cév a kromě toho má silný antioxidační účinek. Jeho pozitivní antioxidační vliv byl potvrzen i u kožních buněk a jejich zatížení UV zářením. Ascorutin je pro organismus šetrným lékem, lze jej v doporučených případech použít již u dětí od tří let věku.

Celkovou léčbu je vhodné doplnit i mastmi. Smyslem mazání postižených končetin je nejen úleva od příznaků, jako je bolestivost a těžké nohy. Některé masti zajišťují i protizánětlivé působení. Např. masti s obsahem léčiva heparinoidum prokazatelně potlačují látky, které jsou spouštěčem zánětlivých procesů. Mast Heparoid navíc dokáže kůži i zvlhčit, a proto je vhodná i pro atopickou pokožku. O její bezpečnosti svědčí možnost použití již od kojeneckého věku. Zapomínat bychom neměli ani na režimová opatření – občasnou zvýšenou polohu dolních končetin během dne a kompresivní punčochy.

Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv léčivý přípravek, veškerá dostupná léčba má jedno společné: Hlavně včas!

(tich)

1) SPC Heparoidu. Dostupné na https://www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?code=0003575&tab=texts.

2) Navrátilová Z.: Léčba příznaků a projevů chronické žilní insuficience dolních končetin. Dermatologie pro praxi 2015; 9 (4). Dostupné na https://www.dermatologiepropraxi.cz/pdfs/der/2015/04/03.pdf.

3) Ryo Utsunomiya, Xiuju Dai, Masamoto Murakami, Kana Masuda, Hidenori Okazaki, Teruko Tsuda, Hideki Mori, Ken Shiraishi, Mikiko Tohyama, Koji Sayama: Heparinoid suppresses Der p‐induced IL‐1β production by inhibiting ERK and p38 MAPK pathways in keratinocytes. Dostupné na https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/exd.13685.

4) Agnieszka Gęgoteka, Katarzyna Bielawska, Michał Biernackia, Izabela Dobrzyńska, Elżbieta Skrzydlewska: Time-dependent effect of rutin on skin fibroblasts membrane disruption following UV radiation. Redox Biology, volume 12, August 2017, 733–744. Dostupné na https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2213231717302124.

5) Musil D.: Chronická žilní insuficience – současný stav poznání. Interní medicína pro praxi 2003/6. Dostupné na https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2003/06/02.pdf.