Starší lidé se kvůli covid-19 přestali hýbat. Jak si poradit?
Život v době koronakrize přináší mnoho změn. Mezi ty méně příznivé patří i fakt, že většina z nás se méně hýbe. To se pochopitelně týká i starších osob. Jenže zatímco u dětí či mladých lidí lze doufat, že nedostatek pohybu v období po pandemii doženou, u seniorů to neplatí. Výrazná ztráta fyzické kondice pro ně může být fatální. Co s tím?
Marie (79) prožila většinu svého života v Praze. Vždy byla velmi aktivní, chodila s kamarádkami a známými na procházky, výlety i za kulturou a mj. také docházela do Centra aktivního stáří občanského sdružení Život 90. Když se na jaře zhoršila epidemická situace, její dcera lékařka se o ni začala velmi bát. S maminkou se proto domluvily, že se dočasně přestěhuje k ní, do Německa. Jenže během všedních dnů, kdy jsou ostatní členové domácnosti pryč, chyběla Marii přirozená náplň dne a taky pohyb, na který byla zvyklá. Na procházky nemá s kým chodit, když vyjde ven, nikomu nerozumí. A tak jí dcera koupila rotoped a dohodly se, jakou vzdálenost maminka každý den ujede. Na procházky pak chodí společně večer nebo o víkendech.
Pohyb nesouvisí jen s rozhodnutím zacvičit si
I když konkrétní statistiky nejsou k dispozici, odborníci se shodují, že v době pandemie se většina seniorů hýbe méně. Paradoxně tím, že jim jejich blízcí nakoupí či leccos zařídí, se situace ještě zhoršuje. „Pohybová aktivita nesouvisí jen s tím, že se rozhodnu, že budu 20, 30 nebo 60 minut cvičit nebo půjdu na procházku. Souvisí s každodenní činností a s ní spojenou přirozenou aktivitou. Třeba když lidé jdou k nám na kroužek nebo na nákupy,“ říká Mgr. Lucie Rybyšarová, vedoucí Centra aktivního stáří z organizace Život 90.
Svalová hmota je pro nás klíčová
Ještě na jaře pomáhalo hezké počasí a zahrádky, to však s příchodem podzimu a zimy neplatí. Jenže zůstat několik měsíců zavřený doma může ve vyšším věku vést k nevratným změnám. „U starších lidí, což začíná už ve středním věku, postupně ubývá svalová hmota, která je nahrazována tukovou tkání nebo vazivem, aniž by člověk musel být nutně obézní. Což je dáno také tím, že se lidé méně hýbají,“ konstatuje doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., ředitelka Gerontologického centra v Praze 8.
Funkční svalová hmota je pro nás klíčová ve všech fázích života. Umožňuje nám pohyb včetně sezení, stání či dýchání. Je nezbytná pro rovnováhu, funkci orgánů, integritu pokožky, imunitu i hojení ran. „Jakákoliv imobilizace bývá pro seniory nepříjemná, nebezpečná či dokonce fatální,“ zdůrazňuje doc. Holmerová s tím, že zatímco ztratit svalovou hmotu lze velmi snadno a rychle, budovat ji bývá velmi obtížné. Problém s tím mají dokonce i vrcholoví sportovci, kteří svému úsilí věnují velkou část dne.
Chůze je základním přirozeným pohybem
O to víc je proto důležité, aby lidé nerezignovali. „Každý by měl být na sebe trošku přísný, neměl by být líný a vyvíjet takovou aktivitu, která je mu příjemná. Brát to tak, že pohyb je přirozenou součástí našeho života,“ konstatuje Mgr. Rybyšarová.
U starších osob stejně jako u obecné populace platí, že základním přirozeným pohybem je chůze. I seniorům, pokud jim to zdravotní stav dovolí, bývá doporučováno 10 000 kroků (zhruba sedm km) denně. Tato vzdálenost sice byla v minulosti stanovena na základě marketingové kampaně, ovšem řada institucí včetně Světové zdravotnické organizace ji přijala za svou. Některé zdravotní studie pak říkají, že optimální počet kroků denně by se mohl pohybovat mezi 6000 a 8000 kroky (asi čtyři až pět km). Ale i kratší vzdálenosti se počítají, třeba tři kilometry anebo i jeden má v každodenním režimu smysl.
Cvičit lze i doma
Někteří starší lidé se ovšem chůzi ze zdravotních důvodů věnovat nemohou, anebo zkrátka neradi chodí. „Pak je důležité, aby si každý den zacvičili, alespoň 10 minut. Může se to zdát málo a samozřejmě je možné si přidávat, ale důležitý je právě ten každodenní režim i v situaci, kdy se úplně necítím a špatně jsem se vyspal,“ říká Mgr. Lucie Rybyšarová.
Například organizace Život 90 svým klientům poskytuje cvičební videa, ať už umístěná na kanálu YouTube nebo na DVD, podle kterých si mohou sami doma zacvičit. Celá řada dalších videí je pak k dispozici napříč internetem.
Také je možné využít různé brožurky. Například na novém webu české vlády věnovaném covidu-19 je k dispozici volně ke stažení a případnému vytištění příručka pro seniory Jak přežít doma karanténu a zůstat aktivní na duchu i na těle. Připravili ji psychologové z Laboratoře neuropsychologie Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a Institutu neuropsychiatrické péče. Obsahuje velmi detailní plán pohybových i kognitivních cvičení na každý den v průběhu tří týdnů.
Nebojte se zavolat a zeptat se. I kvůli pohybu
Někteří starší lidé si nemusí být jisti, zda jsou některá konkrétní cvičení vhodná právě pro ně. Anebo zkrátka dosud nebyli zvyklí doma cvičit a nevědí, jak začít.
V takové chvíli určitě stojí za to se zeptat. Například sdružení Život 90 vybízí k tomu, aby se starší lidé neostýchali kontaktovat jejich centrum, pokud potřebují s něčím poradit. Týká se to pochopitelně i cvičení.
Pomoct může i rodina a blízcí, jako třeba v případě 79leté Marie. Důležité je především motivovat. „Jít po tom, co má člověk rád a na čem mu záleží. Vkládat do něj důvěru a respektovat jeho limity. Zároveň však apelovat, že je pro nás důležitý a pokud snahy vzdá, bude nám to hrozně líto. Zdůraznit, že i málo je lepší než nic. Že přijde jaro a pak bude potřeba mít sílu jít na procházku do parku nebo třeba zajít do zoo a za vnoučaty,“ zdůrazňuje Lucie Rybyšarová z organizace Život 90.
Zdroje:
https://www.netdoctor.co.uk/healthy-living/fitness/a25889744/muscle-mass/
