Rozkolísaná hladina hormonů může znamenat i život ohrožující stav
Addisonova nemoc je životu nebezpečný stav, který je způsoben částečným nebo kompletním selháním kůry nadledvin.
Addisonovou nemocí se hladina těchto hormonů snižuje, až nakonec vyústí v nerovnováhu v minerálním hospodářství, která se týká především sodných, chloridových a draselných iontů. Addisonovy nemoci se hladina těchto hormonů snižuje, až nakonec vyústí v nerovnováhu v minerálním hospodářství.
#IMG#Dále dochází k narušení metabolismu cukrů, tuků a bílkovin. Buňky se stávají vysoce citlivé na hormon inzulin, který mimo jiné usnadňuje vstup glukózy do nitra buňky, a snižuje tak hladinu cukru v krvi.
Vlivem těchto změn se u nemocného s rozvíjející se Addisonovou nemocí může objevit slabost a nižší odolnost k infekcím, úrazům i stresu.
V nadledvinách jsou vytvářeny tyto hormony:
- kortizol,
- aldosteron,
- dehydroepiandrosteron.
Jak Addisonova nemoc vzniká?
Snížená hladina kortizolu také vyvolá mechanismem negativní zpětné vazby /odkaz regulace/ zvýšení ACTH (adrenokortikotropního hormonu), který by mimo jiné měl zvýšit produkci kortizolu. K tomu ale nedojde, namísto toho se zvyšuje hladina hormonu, který povzbuzuje pigmentové buňky (melanocyty) k tvorbě pigmentu. Následkem toho kůže ztmavne a získá bronzovou barvu.
Na vině je často infekce
Addisonova nemoc je nejčastěji způsobena autoimunitním procesem, infekcí (většinou tuberkulózou), rakovinou nebo krvácením do nadledvin.
Příznaky Addisonovy nemoci
Příznaky mohou být velmi proměnlivé, často se ale objevují následující obtíže: letargie, nechutenství, nevolnost, zvracení,nízká hladina cukru v krvi a z ní vyplývající únava a svalová slabost, nízký krevní tlak, dehydratace, poruchy srdečního rytmu (arytmie). Pokožka je hnědá až bronzová, a to i na místech, které nebyly vystaveny slunečnímu světlu. Také se mohou objevit mdloby, náladovost, neschopnost zvládat stres a neustálý pocit chladu.
Při léčbě je nutné dodávat tělu chybějící hormony
Addisonova nemoc vyžaduje, aby byl nemocný pravidelně kontrolován lékařem – endokrinologem, který podle aktuálního stavu doporučí vhodné léky a jejich dávkování. Důležité je, aby se podařilo dosáhnout takové hladiny hormonů, která bude co nejpřesněji kopírovat jejich přirozenou hladinu.
Pokud je nemocnému podáno přiměřené množství kortikoidních hormonů, může být téměř bez obtíží. V případě, že tomu tak ale není, se může život ohroženého dostat do vážného nebezpečí.
(hak)
Zdroj:
www.au.health.yahoo.com
